Cílem směrnice je sladit pravidla na internetu s autorským právem, které bude odpovídat prostředí 21. století. Poslední taková větší úprava je z roku 2001. ČR by měla novou směrnici převést do své legislativy do dvou let. Od normy přijaté v EP se však může dost lišit.
Kritici nové normy vznesli obavy z toho, že přijetí směrnice přinese cenzuru internetu. O konečné podobě pravidel budou rozhodovat jednotlivé členské země Evropské unie včetně Česka. Na převedení směrnice, která posiluje práva tvůrců obsahu do vlastního práva mají dva roky.
Pro hlasovalo 348 poslanců, proti 274, 36 se zdrželo. Europoslanci se předtím odmítli zabývat pozměňovacími návrhy, které počítaly s vypuštěním sporných článků. Pozměňovací návrhy byly zamítnuty pouhými 5 hlasy. Debatu o autorském právu v posledních měsících dominovaly zejména sporné části návrhu směrnice, konkrétně články 11 a 13.
První z nich má majitelům práv - včetně médií, spisovatelů a dalších umělců - zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu.
Peníze pro kreativce a povinnosti pro platformy
Nadnárodní internetové společnosti jako Google nebo Facebook, které využívají autorský obsah a vydělávají na něm peníze, budou kreativce muset požádat o licenci a za užití platit. Konkrétní podoba mechanismu bude předmětem dalších jednání.
Článek 13, který zhusta kritizovali například Piráti, ukládá internetovým platformám jako Youtube nebo Ulož.to povinnost zabývat se tím, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Dodnes tuto povinnost neměly.
Neziskové organizace nebo encyklopedie jako Wikipedia budou mít nadále přístup k datům zdarma, pokud jde o vědecké nebo výzkumné účely. Na subjetky s obratem menším než 10 milionů eur (258 milionů korun) se nové povinnosti vztahovat nebudou.
K reformě zákona o autorských právech vyzvalo v EU 260 nakladatelství, noviny, zpravodajské agentury, rádia, produkční firmy i mediální tvůrci. Požadovaly „spravedlivou účast na obchodu s obsahem, aby se tím zajistil bohatý a rozmanitý internet, v němž budou mít pevné místo informace a kultura“.
Proti byly naopak velké internetové společnosti jako Google nebo Facebook či evropští Piráti či zelení. Jejich německá poslankyně Julia Reda, označila dnešek za „temný den pro svobodu internetu“. Naopak český europoslanec Pavel Svoboda zdůraznil, že Evropa reformu autorského práva potřebuje. Pokud by nová pravidla neprošla, mohlo by podle Svobody vzniknout prostředí, kdy by se tito autoři „museli živit jako prodavači nebo taxikáři a teprve večer po práci by si mohli psát, co chtějí“.
