Spojené státy uznaly svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami

Americký prezident Donald Trump na úvod setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem podepsal v pondělí v Bílém domě dekret, kterým Spojené státy uznávají svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami. Podle syrské státní agentury SANA Damašek označil americký krok za „bezostyšný útok na svrchovanost a územní celistvost Sýrie“.

Dekret stvrzuje Trumpovo prohlášení z 21. března o tom, že nastal čas, aby USA „plně uznaly“ izraelskou suverenitu nad Golanami. Tuto strategicky významnou oblast na jihozápadě Sýrie židovský stát obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 ji v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN anektoval.

„Nerozbitné spojenectví mezi Spojenými státy a Izraelem nebylo nikdy tak silné jako za mojí vlády,“ řekl Trump podle agentury Bloomberg na úvod schůzky v Bílém domě. „Izrael nikdy neměl lepšího přítele než vás,“ reagoval Netanjahu.

Izraelský premiér původně plánoval tento týden promluvit na výročním zasedání Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti ve Washingtonu, kvůli pondělnímu raketovému útoku v Izraeli však svoji návštěvu zkrátil a ihned po setkání s Trumpem se vrací do vlasti. 

Podle agentury Reuters pondělní krok USA pravděpodobně Netanjahua posílí před izraelskými parlamentními volbami, které jsou plánovány na 9. dubna.

Trump v přítomnosti Netanjahua rovněž prohlásil, že jakákoliv budoucí blízkovýchodní mírová smlouva musí zahrnovat právo Izraele na sebeobranu. Izrael má podle Trumpa absolutní právo se bránit. 

Trump vyjádřil Netanjahuovi podporu také v loňském roce, když se rozhodl přesunout americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Odstoupil také od jaderné dohody s Íránem, kterou vyjednal jeho předchůdce Barack Obama.

Sýrie, Rusko a Turecko dekret odsoudily

Krok amerického prezidenta odsoudily Sýrie, Rusko či Turecko. Nejostřeji na dekret reagovala Sýrie, která ho označila za „bezostyšný útok na svrchovanost a územní celistvost Sýrie“.

Rozhodnutí amerického prezidenta Damašek hodnotí jako nejvyšší stupeň pohrdání mezinárodním společenstvím. „Osvobození Golanských výšin všemi dostupnými prostředky a jejich navrácení syrské vlasti je nezadatelné právo,“ citovala syrská státní agentura SANA z prohlášení syrského ministerstva zahraničí. Rozhodnutí podle něj činí USA „úhlavním nepřítelem Arabů“.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ještě před podpisem dekretu o uznání izraelské suverenity nad Golanami označil chystaný krok v telefonickém rozhovoru s americkým protějškem Mikem Pompeem za hrubé porušení mezinárodního práva a překážku ve snaze o řešení syrské krize. Podle něj to zhorší situaci na celém Blízkém východě.

Turecko označilo americký krok za nepřijatelný. Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu kromě toho řekl, že Ankara podnikne protiakci, a to i na půdě OSN.

Pro generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je „zřejmé, že status Golan se nezměnil“, řekl mluvčí OSN Stéphane Dujarric s tím, že politika OSN ohledně Golanských výšin se odvíjí od příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Generální tajemník Ligy arabských států Ahmad Abúl Ghajt Trumpovo rozhodnutí odsoudil také. Zdůraznil, že navzdory americkému dekretu status Golanských výšin zůstává nezměněn.

Horká půda jménem Golanské výšiny

• Golanské výšiny jsou strategicky významnou oblastí o rozloze 1710 km² na jihozápadě Sýrie při hranicích s Izraelem, Libanonem a Jordánskem.

• Oblast bývala osídlena již v dávné minulosti, po první světové válce se Golany staly součástí francouzského mandátního území, v roce 1923 byla vytvořena mezinárodní hranice mezi mandátním územím Francie, Sýrií, a mandátním územím Británie, Palestinou.

• Golanské výšiny obsadil Izrael za šestidenní arabsko-izraelské války v červnu 1967. V roce 1981 Izrael v rozporu s rezolucí OSN 1200 kilometrů čtverečních anektoval, zhruba 510 kilometrů čtverečních na východě území kontroluje Sýrie.

• Po izraelském vpádu z oblasti emigrovala většina arabských obyvatel (kolem 130 000 lidí). Izrael postupně vybudoval na Golanách několik desítek osad, které byly osídleny židovskými osadníky. Celkový počet obyvatel Golan je zhruba 39 000, z toho na území žije ve 34 osadách na 20 000 izraelských osadníků.

• Izraelská vláda premiéra Jicchaka Rabina v roce 1992 poprvé navrhla navrácení části Golanských výšin Sýrii na principu „území za mír“. Sýrie požadovala celkové stažení Izraele z oblasti. V roce 2000 Izrael a Sýrie jednaly o mírové dohodě a možnosti navrácení okupovaného území Sýrii.

• Pro Izrael jsou Golanské výšiny velmi důležité, neboť díky své poloze umožňují kontrolovat údolí horního toku Jordánu, které je velkou zásobárnou vody a rozsáhlé oblasti syrského, izraelského a libanonského území. V 90. letech byla v oblasti nalezena i ložiska ropy a zemního plynu.

• Izraelci v současnosti tvrdí, že by území mělo zůstat pod kontrolou Izraele ze strategických důvodů, a to zejména kvůli přítomnosti íránských milic na syrské straně území. Izraelský ministr pro záležitosti tajných služeb Jisrael Kac řekl loni v květnu, že Izrael požádal Spojené státy, aby uznaly část Golanských výšin jako izraelské území. Podle Kace americký prezident Donald Trump s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o budoucnosti Golanských výšin hovořil už v únoru 2017 a téma se stalo i předmětem jednání v americkém Kongresu.