Obviněný pětatřicetiletý muž, původně chrudimský výsadkář, dnes kuchař u 13. dělostřeleckého pluku v Jincích, si podle obžaloby začátkem března 2015 opatřil tranzitní vízum do Ruska.
Na začátku dubna přeletěl do Rostova na Donu, odkud pokračoval dál autobusem do ukrajinského Doněcku, kde se nacházela fronta mezi Ukrajinou a takzvanou Doněckou lidovou republikou.
„Na Ukrajinu jsem jel ze tří důvodů. Rád cestuju, projel jsem přes třicet zemí, a je to kraj mé manželky. Chtěl jsem ho poznat a jel jsem tam na pozvání svého kamaráda Andreje Uchova. Vím, že to byla špatná doba, ale nakonec jsem jel,“ vypověděl před soudem Eštu.
Jeho velkou vášní je vojenství, válečné dějiny a s tím související předměty. Doma má velkou sbírku uniforem, kterou si cení na více než milion korun. Některé z nich jsou originální kousky, ve sbírce má také stejnokroje SS. Uniformu nosí i v civilním životě.
Na Ukrajině se podle spisu přidal k ozbrojené Republikánské gardě Doněcké lidové republiky a nosil její uniformu. Po čtyři týdny, až do 5. května držel stráž v zákopu na frontě, věnoval se údržbě zbraní, vykládání materiálu a střežil vjezd do tržiště, kde byli vojáci ubytováni.
„Vzal jsem si ruskou uniformu, k tomu jsem si na místě koupil nášivky. Takhle jsem s Andrejem prošel město, ale na frontu jsem se nedostal, ani by nás tam nepustili. Navíc nedůvěřují cizincům a se svojí vizáží na ruského vojáka nevypadám. Neměl jsem v úmyslu tam bojovat, to bych tam nejel na tak krátkou dobu,“ vypověděl Eštu.
Na fotkách a videích, které jsou součástí důkazního materiálu, pak pózuje se zbraněmi, střílí s kalašnikova. Žádnou však podle svých slov nepoužil v boji.
„Zbraň jsem si vyzkoušel v rozvalinách jednoho sklepení, vystřílel jsem tři zásobníky, a to pouze jednou. V Čechách se s kalašnikovem moc střílet nedá,“ řekl Eštu.
Hajlování nad Mein KampfStátní zástupce také zabrousil do vojákovy dávné minulosti a připomněl mu focení v německé uniformě SS. Obžalovaný se hájil tím, že si fotky pořídil na Slovensku u lesa, ale nešlo prý o žádnou propagaci nacismu.„Hajloval jste?“ zeptal se státní zástupce Pavel Klail.Eštu přiznal asi patnáct let starý moment, kdy s kamarádem ve vile u Wannsee, která byla nacistům zaslíbená, hajloval s kamarádem u vystaveného Hitlerova manifestu Mein Kampf. „Zvedli jsme ruku, byla to klukovina,“ řekl Eštu. |
Střelbu slyšel z letiště, které bylo vzdálené deset kilometrů od místa, kde bydlel u kamaráda Alexeje.
„Nejsem příznivcem žádné strany občanské války na Ukrajině, nejsem do politiky. Byla to ode mě hloupost, ale chtěl jsem mít zajímavá videa, proto jsem si půjčil i zbraně,“ řekl Eštu.
Pak se rozhodl vrátit zpět do České republiky, protože mu končila platnost víza.
Obžaloba jej viní, že se účastnil ostřelování a „bojové činnosti ve snaze způsobit protivníkům Doněcké lidové republiky, zejména občanům Ukrajiny, zranění či smrt“.
Pochlubil se ostatním vojákům
Kolik Čechů do této už trochu zapomenuté války odjelo bojovat, ministerstvo zahraničí nesleduje, BIS nic neřekne. Někteří, jako například učitel tělocviku Ivo Stejskal nebo Vojtěch Hlinka, tam zahynuli.
„V České republice vím o dvou podobných případech,“ řekl MF DNES předseda trestního senátu Krajského soudu v Pardubicích Jan Šlosar.
Doněcká lidová republika funguje na vojensky okupovaných částech území Ukrajiny a z pohledu českých zákonů jsou proto násilné akce proti Ukrajině teroristickým útokem.
Dobrodružství Erika Eštu v Doněcku vyšlo najevo později u 43. výsadkového praporu v Chrudimi, kde byl služebně zařazen. Voják se pochlubil mezi ostatními, informaci začala prošetřovat Vojenská policie a jeho čin se dostal na veřejnost a nyní k soudu.
Uchazeč o vstup do armády přitom podepisuje, že není členem ani nesympatizuje s žádným extremistickým hnutím.
Souzeni za terorismusV únoru 2017 stanul před soudem první Čech v souvislosti s teroristickou organizací Islámský stát. Dvaadvacetiletý Jan Silovský ze Spáleného Poříčí na Plzeňsku se chtěl přidat k bojovníkům IS v Sýrii. U Krajského soudu v Plzni nakonec dostal 39 měsíců vězení za pokus o podporu a propagaci terorismu. Odvolací soud mu následně trest zvýšil na šest let, což potvrdil i Nejvyšší soud. Soud uložil čtyři roky vězení Jaromíru Baldovi, který kácel stromy na koleje a způsobil dvě vlakové nehody. Na místě nechával letáky, které měly vyvolat strach z islámu a migrantů. Soud seniorovi nařídil i ochranné psychiatrické léčení. |
„Jednou z podmínek přijetí do AČR je trestní bezúhonnost, která je doložena opisem z Rejstříku trestů fyzických osob. Zároveň uchazeč podepisuje Čestné prohlášení uchazeče o povolání do služebního poměru, ve kterém mimo jiné prohlašuje, že nepodporuje, nepropaguje nebo nesympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob,“ řekla Magdalena Dvořáková z tiskového oddělení Generálního štábu Armády České republiky.
Případ je natolik ojedinělý, že je těžké najít soudního znalce, který by se k otázce tohoto konkrétního skutku vyjádřil.
„K těmto případům soud využívá takzvaného Odborného vyjádření, ovšem nemá zařazení posudku, chybí mu kulaté razítko i pečeť. Muž podstoupil psychiatrické zkoumání,“ řekl Jan Kulhánek, tiskový mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové, kam pardubická pobočka spadá.
Eštu může za zločin teroristického útoku dostat 12 až 20 let, nebo i trest výjimečný. Vzhledem k tomu, že podle spisu nejhorší trestní skutky nenaplnil, není pravděpodobné, že by se trest blížil těmto číslům.
„Desátník je v současné době v dispozici velitele, což znamená, že není zařazen u jednotky. Jeho budoucnost v Armádě České republiky se bude odvíjet od výsledku soudního rozhodnutí,“ řekla Dvořáková.
