Starostové volali po zvětšení kulturní krajiny, ekologové a vědci nabádají k rozšíření bezzásahové přírodní zóny na dvojnásobek. Lednové představení nového uspořádání Šumavy vzbudilo různé diskuse.
Do pátku 15. března správa národního parku přijala 150 připomínek a podle některých mapu upravila. Návrh tvoří čtyři zóny místo současných tří a rozvržení má vydržet příštích patnáct let.
Přes 70 námitek posbíral ředitel správy parku Pavel Hubený v šumavských obcích. „Jednání se starosty byla konstruktivní a ve většině případů při nich docházelo k dohodám a kompromisům,“ sděluje. Právě vedením obcí se původně nelíbilo řešení čtvrté zóny, tedy zastavěné kulturní krajiny.
Například starostce Borových Lad Janě Hrazánkové vadilo, že návrh do ní nezařazuje starý hřbitov na Knížecích Pláních nebo některé chalupy v osadě Nový Svět. „Právě to je příklad námitek, podle nichž návrh upravujeme,“ potvrzuje ředitel. „Konkrétní připomínky obcí se ve většině případů daly splnit,“ doplňuje mluvčí správy Jan Dvořák.
Starostům se námitkami podařilo kulturní krajinu rozšířit z původně navrhovaných 0,9 na více než jedno procento z celkové rozlohy parku. Jednání na obecních úřadech se účastnil i předseda Rady NP Šumava Miloš Picek.
„Cílem mé přítomnosti bylo, aby se ke všem přistupovalo stejně. Ve většině případů došlo ke shodě,“ říká předseda, který také vyslovil obavu, že po dosažení dohody o zónách bude do návrhu zasahovat ministerstvo životního prostředí.
Nové zóny po zapracování připomínek obcí i spolkůZóna přírodní (27 % plochy NP) |
„Pokud ministerstvo převezme dohodu všech zúčastněných stran, nebude mít problém ji formálně potvrdit,“ ujišťuje náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.
Rada parku zasedne 5. dubna a bude hlasovat o dohodě o podobě zón. I v případě, že k ní nedojde, návrh na ministerstvo a k vládnímu projednání poputuje. „V případě dohody ale bude projednávání vyhlášky o zonaci jednodušší,“ vysvětluje mluvčí Dvořák.
K diskusím se přihlásily všechny místní obce kromě Modravy. Její starosta Antonín Schubert poslal správě parku písemné stanovisko.
„Obce budou hlasováním na Radě parku rozhodovat o celém svém správním území, a tím pádem i o přírodních, nejvíce chráněných oblastech, nejen o zastavěných územích. Nám čas na takové jednání přijde velmi krátký a během jedné schůzky se nedají všechna pro a proti řádně prodiskutovat,“ vysvětluje starosta jeden z důvodů, proč setkání odmítl.
Dalších 70 připomínek obdržela správa parku e-mailem, byly to například o dotazy jednotlivců na konkrétní stavby nebo parcely.
„Zemědělci mají garanci, že budou moci i nadále hospodařit na svých pozemcích v zóně soustředěné péče,“ podotýká ředitel správy Hubený. Třetí zóna, tedy právě oblast soustředěné péče, má zabírat 45 procent rozlohy Šumavy.
„Přírodě blízká zóna se v návrhu o 27 procent zmenší například kvůli požadavkům měst, která tu hospodaří ve svých lesích,“ doplňuje Hubený.
Tato druhá zóna by po zapracování změn měla tvořit odhadem 24 až 25 procent území. V příštích letech se na něm bude aktivně zasahovat třeba při výskytu kůrovce. Zbylých 27 procent má zaujmout první, přírodní zóna.
Číslo rozporuje například ekologické Hnutí Duha. „Správa navrhla příliš malou rozlohu k nerušenému přírodnímu vývoji. Dle odborných podkladů je možné, aby přírodní zóna zabírala 53 procent území parku. Podle návrhu by tak bez přísné ochrany zůstala celá řada cenných míst,“ popisuje Martin Voráč z Hnutí Duha. Podobný požadavek má i spolek Šumava domovem.
Návrh zón vznikl podle novely zákona o ochraně přírody a krajiny. „Je v ní vysloven dlouhodobý cíl, že na převážné většině parku mají v budoucnu probíhat přírodní procesy. Přírodní a přírodě blízká oblast by nyní společně tvořily nadpoloviční většinu rozlohy. Za patnáct let se může část druhé zóny přiřadit k první. V současnosti však přírodní zóna na více než 50 procentech určitě nebude,“ reaguje Dvořák.
U fotopasti na Šumavě se podařilo natočit celou rysí rodinu (18. 2. 2019)
19. února 2019 |
