Rúhání také prohlásil, že Írán bude rozšiřovat svou vojenskou kapacitu, byť se mu v tom nepřátelské státy snaží zabránit.
„Nežádali jsme a nebudeme žádat o povolení vyvíjet různé typy raket a půjdeme nadále cestou rozvoje naší vojenské síly,“ řekl Rúhání před desítkami tisíc účastníků shromáždění.
Státní televize vysílala reportáže a na záběrech bylo vidět lidi s íránskými vlajkami provolávat smrt Izraeli a Americe. „K úžasu Ameriky dospěla revoluce do svého 40. roku,“ stálo na jednom z transparentů. Lidé přišli na shromáždění v mnoha městech často s portréty revolučního vůdce Rúholláha Chomejního.
V důsledku obnovených amerických sankcí čelí Írán hospodářským problémům. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni odstoupila od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu s tím, že není účinná. Spojené státy pak obnovily sankce.
Vysoká účast na shromážděních, která sponzoruje stát, se objevuje v době, kdy se Írán potýká s vysokou inflací a kdy lidé nemají ani dostatek jídla. To je pak příčinou protestů, poznamenala agentura Reuters.
„Íránský národ má a bude mít (kvůli sankcím) určité problémy, my si ale pomůžeme navzájem a překonáme je,“ řekl v Teheránu Rúhání.
Revoluce přivedla k moci duchovenstvo
Islámská revoluce svrhla v únoru 1979 autokratický režim šáha Mohammada Rezy Pahlavího a moc v zemi převzalo duchovenstvo. Nekompromisní klerikové vládu nad zemí drží dodnes.
K revoluci vedl odpor k vládě Šáha, jež byl na íránském trůně od roku 1941. Kritiku si vysloužil především krutým potíráním světské a náboženské opozice, jejíž mluvčím se stal náboženský učitel a vůdce Rúholláh Chomejní.
Šíitské obyvatelstvo ale kritizovalo i šáhův dlouhodobý příklon k západnímu stylu života, „amerikanizaci“ Íránu, zálibu v plánování a velikášských projektech, vysokou míru inflace a rozbujelou korupce. Stále více Íránců bylo přesvědčeno, že šáhův program je namířen proti islámu a tradičním islámským hodnotám.
Zemřel agent CIA MendezO hrdinovi záchranné akce z Íránu natočili film s Benem Affleckem.   |
Protesty v létě roku 1978 zesílily a byly pořádány po celé zemi. Protestující požadovali sesazení autokratického vládce a sílily hlasy po islamizaci společnosti a návratu ajatolláha Chomejního, který pobýval v iráckém exilu.
S konečnou platností se šáhův režim v Íránu zhroutil 11. února 1979 krátce po triumfálním návratu ajatolláha Chomejního ze čtrnáctiletého vyhnanství v Iráku a ve Francii. Islámská republika byla vyhlášena 1. dubna.
Vedoucí roli šíitského duchovenstva pak definitivně ukotvila ústava z prosince 1979 schválená lidovým hlasováním. Na jejím základě si Chomejní přisvojil rozsáhlé pravomoci a vyhlásil důslednou islamizaci všech oblastí života.
Ruku v ruce s vytvářením nového mocenského aparátu začalo pronásledování politických odpůrců. Zvláštní revoluční výbory vynášely rozsudky smrti. Jen za první tři roky po revoluci bylo údajně popraveno okolo 7 000 lidí, mezi kterými byli představitelé starého režimu i odbojné národnostní menšiny.
