Studio Pixar je v Emeryville, jen přes mořskou zátoku nedaleko od ikonického mostu Golden Gate v Kalifornii. V roce 2006 se Pixar stal dceřinou společností The Walt Disney Company.
Steva Jobse fascinovaly barevné cihly, jejich použití na fasádě dopadlo skvěle.
Počátky Pixaru se datují od roku 1979. Tehdy byl divizí společnosti Lucasfilm. V roce 1986 patřil pod Apple Inc. poté, co se jeho hlavním investorem stal Steve Jobs. A právě on se výrazně zasloužil o jeho neobvyklou podobu.
Kam se návštěvy nezvou
Areál studia na rozloze 23 akrů má zajímavou historii. V minulosti byl baseballovým stadionem, dostihovou dráhou i továrnou na výrobu ovocných koktejlů firmy Del Monte. Oproti hollywoodským studiím není Pixar pro veřejnost otevřený, s výjimkou rodinných přátel zaměstnanců a někdy i novinářů. Mně se to díky rozhovorům s nositeli Oscarů, Johnem Lassaterem a v Československu narozeným Janem Pinkavou, podařilo hned dvakrát.
Nedaleko za hlídanou branou vjezdu je v nadživotní velikosti slavná lampa Pixar, logo, které je symbolem studia. Hlavní budova pojmenovaná „The Steve Jobs Building“ byla financovaná ze zisku filmu Život brouka. Otevírá ji atrium ohromné tovární haly v industriálním stylu.
Nechybí zde kovové nosníky, cihlové, betonové zdi včetně závěsných mostů s dřevěnou podlahou, na kterých se na koloběžkách pohybují zaměstnanci s lehkostí podobně, jako kdysi Bára Štěpánové v době prezidenta Havla v prostorách Pražského hradu.
Shora je vše osvětlené přirozeným světlem skrz prosklený strop. Steve Jobs si toto místo představoval jako neformální prostor k výměně informací, rozhovorům a příležitostným setkáním. I proto jsou tady toalety, obchod s upomínkovými předměty, bar s cereáliemi a spousta pohodlných křesel a pohovek.
Nechybí ani místnosti na jógu, tělocvična s ambulantní péčí, včetně fyzioterapie. Za recepčním stolem jsou vitríny s Oscary, cenami z filmových festivalů a vystavené projekty v nadživotních velikostech. Patří k nim postavy a dekorace z úspěšných celovečerních filmů z nejrůznějších materiálů i inspirace ze stavebnice Lego. Během mé návštěvy tady byly dvoupatrové kulisy ke snímku Toy Story 3: Příběh hraček.
Součástí atria je vchod do promítací síně a kantýna s občerstvením pro zaměstnance zdarma. Schodiště do patra i výtahy. Levá strana budovy je domovem počítačových technologií, zatímco pravá patří kreativním nápadům v podobě intimních místností. V nich najdete kanceláře podřízené pohodlí tvůrců. Většinou jsou vyzdobeny ve stylu příběhů, které v nich vznikají.
V atriu hlavní budovy najdete postavy a dekorace z úspěšných celovečerních filmů.
Konferenční stoly, židle a gauče nahradily velké matrace, koberce a polštáře, na kterých se řeší vše, vsedě nebo na podlaze na zádech vleže. Obrovské počítačové monitory nahrazují klasické školní tabule.
Budova pro 700 talentů
Konstrukce hlavni budovy stojí na stovkách gumových „izolantů“ pro případ, kdyby nastalo zemětřesení. Budova má plochu 21 000 m2, na kterých pracuje skoro sedm stovek talentů.
V poschodí hlavni budovy, přímo nad lobby, se na první pohled zdá, že je vše prázdné. Jenomže tam je nejslavnějších galerie současné filmové animace. Mění se podle premiér zde vyrobených filmů a jejich koncepčních modelů a výkresů.
Steva Jobse fascinovaly barevné cihly, jejich použití na fasádě v kombinaci s kovem a sklem dopadlo skvěle.
Celá třípodlažní budova je pak výsledkem vizionářských představ Jobse, který miloval v přístupu k architektuře modernismus z padesátých let minulého století.
Fascinovalo ho využití jednoduchosti, účelnosti v pracovním prostředí s plynoucími, otevřenými prostory a industriálními prvky propojujícími železo, sklo, beton a dřevo.
Nechybějí ani cihly, které vytvářejí nejen venkovní fasádu, ale i propojení s interiéry. Důležitost jejich odstínů byla prioritou autorských představ majitele.
„Ve skutečnosti se Jobs nesnažil zasahovat do animační tvorby. Výstavba kampusu Pixaru byla jeho vášní a jediným stavebním počinem,“ okomentoval John Lassater projekt a realizaci studia, „Steve nic neponechal náhodě a věnoval se všemu detailně, jako ostatním projektům, na kterých pracoval. Jde o skutečný architektonický zázrak v propojení materiálů, světla a stínů, včetně detailů od dveří až po kliky.“
Děkujeme za návštěvu...
