„Je to historická událost. Čekali jste na pozvánku k přijetí mnoho let a zároveň jste se účastnili aliančních misí a operací,“ řekl šéf NATO Jens Stoltenberg.
Během ceremoniálu v bruselské centrále Aliance postupně velvyslanci všech členských zemí připojili na dokument svůj podpis, za Českou republiku velvyslanec Jiří Šedivý.
„Byla to dlouhá cesta... Už nikdy nebudeme sami,“ řekl šéf makedonské diplomacie Nikola Dimitrov.
Dnešní podpis přístupového protokolu Severní Makedonie do @NATO je skvělá zpráva pro celou Alianci i ujištění pro naše partnery aspirující na členství, že dveře #NATO zůstávají otevřené. Těším se na blízkou spolupráci s naším nastávajícím 30. spojencem. #WeAreNATO. https://t.co/Sibn45Htr1
Vstup balkánského státu do NATO umožnila nedávna dohoda s Řeckem o změně názvu na Severní Makedonie. Změna formálně nastane podle smlouvy po řecké ratifikaci makedonského členství v Alianci.
Dokument nyní musí ratifikovat parlamenty všech devětadvaceti členských států. Už v pátek by podle řeckých médií mohl přistoupení sousední Severní Makedonie potvrdit řecký parlament. Celý proces může trvat několik měsíců až rok.
Rozšiřování NATOSeveroatlantickou alianci založilo v dubnu 1949 dvanáct zemí – Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Spojené státy a Velká Británie. Od té doby proběhlo, podle článku 10 Washingtonské smlouvy, celkem sedm kol rozšíření, během nichž se Aliance rozrostla na současných 29 členů.
|
Například nejmladší člen Aliance – Černá Hora zahájila přístupové rozhovory v prosinci 2015. Za pouhé tři měsíce v březnu 2016 už Černá Hora podepisovala přístupové protokoly a ratifikace pak trvala do června 2017.
„Těším se na den, kdy před centrálou NATO bude vlát třicet vlajek,“ dodal Stoltenberg.
Kvůli letitému sporu s Řeckem Makedonie čekala na pozvánku do NATO už od roku 2002. Prakticky šestnáct let Atény blokovaly zahájení přístupového procesu. Tvrdily, že toto pojmenování přísluší jen oblasti na severu Řecka a požadovaly, aby bývalá jugoslávská republika, která vznikla v roce 1991, užívala jiný název.
Skopje na mezinárodní scéně užívala proto název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM), pod kterým byla země na nátlak řecké diplomacie v roce 1993 také přijata do OSN. Více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i České republiky, zemi uznávalo i pod názvem Makedonská republika.
Země získala akční plán členství v NATO už v roce 1999. V roce 2008 Aliance souhlasila, že země dostane pozvánku ve chvíli, kdy spor s Aténami vyřeší.
Zatím poslední rozšíření Severoatlantické aliance se uskutečnilo v červnu 2017. Tehdy se devětadvacátým členem NATO stala balkánská Černá Hora.
Přistoupení Severní Makedonie se dvěma miliony obyvatel přichází navzdory silnému nesouhlasu Ruska. Bez vazeb na Severoatlantickou alianci zůstává v regionu prakticky jen Srbsko.
Albánie, Chorvatsko, Černá Hora a Slovinsko již mezi členy NATO jsou. Ruští představitelé varovali zemi před ambicemi vstoupit do NATO s tím, že by se „mohla stát legitimním cílem“, pokud by se vztahy mezi NATO a Ruskem dále zhoršovaly. Moskva makedonský vstup do NATO označila za „chybu, která bude mít následky“.
Makedonská armáda má v současnosti jen zhruba 8 500 vojáků. Páteř výzbroje tvoří pestrá směsice obrněných vozidel a tanků ruské, německé, řecké a americké výroby. Země nemá vlastní nadzvukové letectvo.
„Rozšíření NATO není jen o vojenském posílením. Jde o posílení stability v regionu,“ konstatoval Stoltenberg. Upozornil, že „dveře do NATO“ zůstávají otevřené i pro další státy. O vstup dlouhodobě usiluje například Gruzie.
Cestu do NATO otevřela Makedonii změna názvu země:
17. června 2018 |
