V zazděné kapli zpovědníka krále objevili vědci i další kosti neznámé osoby

Jindřich Librarius byl zpovědníkem Přemysla Otakara II. a tak významnou osobností své doby, že v zápise o jeho úmrtí je nazýván blahoslaveným. Teď vědci objevili jeho ostatky v zazděném a dosud utajeném výklenku původní gotické kaple v klášteře v Českých Budějovicích.

V přímém přenosu jste mohli sledovat, jak odborníci zazdívku kaple navrtali a vložili dovnitř průzkumnou sondu s manipulačními rameny pro případný odběr vzorků a Full HD kamerou. 

Zazděná kaple se nachází v kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích a v objevené dřevěné schráně jsou uloženy ostatky významné osobnosti Českého království 13. století, Převora Jindřicha Libraria OP. 

OP znamená Ordo Praedicatorum, Řád bratří kazatelů, byl to tedy Dominikán.

ONLINE: Odhalte tajemství zazděné kaple

Komentáře historiků, online reportáž a fotografie z místa

V zazděné nice odborníci při průzkumu objevili vedle schrány ještě jeden „balící“ papír, ze kterého vykukují další kosti. Podle Daniela Kováře ze Státního okresního archivu by kosti měly podle zápisu z roku 1893 patřit další osobě, jejíž ostatky dělníci při úpravě kaple nalezli.

Vedle truhly se nacházejí i další kosterní ostatky, zabalené pouze do papíru.

Librarius byl prvním převorem českobudějovického kláštera dominikánů po jeho založení. Podle dochovaných legend byl zpovědníkem a důvěrníkem krále Přemysla Otakara II., kterému měl poradit, aby si založením nového kláštera vyprosil od Boha narození vytouženého potomka a dědice, pozdějšího krále Václava II. Převor Jindřich Librarius OP zemřel v roce 1281, uložení ostatků v nalezeném prostoru je tedy určitě druhotné. Po celou dobu existence kláštera byl považován za blahoslaveného.

Oslovení historici se po prostudování lokality a souvisejících historických pramenů shodují, že objevená schránka obsahuje druhotně uložené ostatky zpovědníka jednoho z českých králů ve třináctém století.

Na samotné dřevěné truhle jsou texty, stejně jako na přiložených písemnostech v okolí schrány. Vzhledem k nízkému rozlišení první průzkumné kamery však zatím nevíme, co přesně za nápisy svitky (pravděpodobně pergamen) obsahují a zda budou čitelné. 

První průzkum odhalil i novější nápisy na zdi, které zde zanechali pravděpodobně dělníci, jenž někdy v devatenáctém století niku zazdívali. Od té doby se do bývalé gotické kaple pravděpodobně již nikdo nepodíval a jak ona, tak samotné místo uložení ostatků upadly v zapomnění.