Vzhledem k vysokému věku si oba odsouzení odpykají trest v domácím vězení. Podle deníku El País i serveru BBC Mundo jde o první soudní proces, v němž byli v Argentině odsouzeni bývalí manažeři nadnárodní firmy za zločiny proti lidskosti z let vojenského režimu (1976 až 1983).
Po téměř ročním procesu soud uznal vinnými Héctora Sibillu (91), který dostal 12 let vězení, a Müllera. Obviněni byli také další manažeři firmy Ford Motor Argentina, ti ale před skončením procesu zemřeli.
Podle verdiktu soudu se Sibilla a Müller aktivně podíleli na programu tehdejší diktatury zpacifikovat odbory velkých podniků v Argentině, a to tím, že vytipovali nejodbojnější odboráře, které pak tajná služba unesla a mučila. Výslechy se konaly přímo v areálu továrny Ford ve městě General Pacheco, které je součástí aglomerace Buenos Aires.
„Přijel jsem do země v prosinci 1949 a za měsíc jsem našel práci jako automechanik, díky tomu jsem si financoval svá studia. Vždy jsem měl na mysli, že má práce musí být apolitická. Mám čisté svědomí,“ řekl před soudem Müller, který stejně jako Sibilla odmítl, že by se dopustil zločinů proti lidskosti.
Ve stejném procesu byl v úterý odsouzen i bývalý divizní generál Santiago Riveros (95), šéf tajných detenčních zařízení na severu argentinské metropole za vojenské diktatury. Dostal 15 let vězení.
Většina z unesených dělníků zázrakem přežila
„Unesli nás z továrny a převezli do tajného zadržovacího centra zřízeného ve sportovním areálu továrny,“ popsal serveru BBC Mundo jeden z tehdejších odborářů Fordu Pedro Troiani. „Tam nám dali přes hlavu kuklu a pak nás mlátili a předstírali, že nás střílí. Některým dávali elektrošoky,“ popsal mučení Troiani. „Posléze nás převezli na místní komisařství a odtamtud do vězení, kde nás dál mučili,“ dodal.
Macron uzavřel záhadu mrtvého komunisty, přiznal mučení v Alžírsku |
Většina z unesených dělníků byla propuštěna po dvou letech a jako zázrakem všichni přežili. Na 30 000 Argentinců za diktatury ale „zmizelo“, někteří byli po mučení tajnou službou svrženi z letounů do moře.
V roce 1976, kdy vojenský převrat svrhl v Argentině prezidentku Isabelu Perónovou, pracovalo v továrně Ford Motor Argentina 5 000 dělníků a na 2 500 administrativních pracovníků. Asi stovka z nich byli zástupci odborů.
Podle zprávy argentinského ministerstva spravedlnosti z roku 2016 byli vyšetřováni kvůli spolupráci s vojenským režimem v zemi a kvůli podílům na zločinům proti lidskosti i manažeři firem Mercedes Benz a Fiat, uvedl server BBC Mundo. K soudu se ale dostala jen kauza šéfů firmy Ford.
