Německo podpořilo pakt OSN o migraci, který odmítá V4 i Rakousko

Německý parlament schválil usnesení na podporu globálního paktu OSN o migraci. Text navržený vládními stranami CDU/CSU a SPD vyjadřuje přesvědčení, že by měl pakt napomoci mezinárodní spolupráci a řízení migrace. Zároveň však zdůrazňuje, že je nezávazný. Pakt odmítlo Česko, Rakousko i Austrálie.

Převážně súdánští a senegalští uprchlíci zastavení na gumovém člunu pár desítek kilometrů od pobřeží Libye. (únor 2017) | foto: AP

„Poprvé v dějinách Spojených národů se drtivá většina států shodla na společných cílech týkajících se migrace,“ podtrhává význam paktu usnesení, pro které zvedlo ruku 372 zákonodárců. Proti jich bylo 153 a 141 se hlasování zdrželo. 

Pakt vstoupí v platnost v prosinci. Němečtí poslanci vyjádřili přesvědčení, že dokument je v zájmu Německa, mimo jiné proto, že může pomoci snížit migrační tlak na Evropu. 

„Národní suverenita Německa není k dispozici,“ uvedli s tím, že dohoda výslovně hovoří o tom, že si jednotlivé státy rozhodují o vlastní migrační politice. Tak tomu podle nich musí být i nadále.

Německo chce spravedlivější rozdělování migrantů

„Německo v migraci přebírá výrazně více zodpovědnosti než jiné země, i v Evropské unii. To chceme zlepšit - mimo jiné skrze spravedlivější rozdělování běženců,“ stojí také v přijatém usnesení. 

Němečtí zákonodárci tím zřejmě narážejí i na to, že třeba státy Visegrádu (V4) - Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko - v EU dlouhodobě odmítají přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót.  

Rozdíly v pohledu těchto zemí a Německa na migrační politiku se však ukazují i v jiných oblastech, včetně paktu OSN o migraci. Ten podle všeho žádná ze zemí V4 nepodpoří. Proti paktu je třeba také Austrálie nebo Rakousko. 

AfD pakt nepodpořila

Na německé politické scéně pakt oficiálně podporují všechny parlamentní strany s výjimkou opoziční protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Proti paktu nicméně ve čtvrtek hlasovali i poslanci jiných stran. 

Zvláště ve vládní konzervativní unii CDU/CSU se o dohodě v posledních týdnech opakovaně diskutovalo. I proto tyto strany přišly spolu se sociální demokracií (SPD) s usnesením, které mělo zdůraznit jejich postoj. 

Globální pakt o migraci má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky. Jeho deklarovaným cílem je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Dohoda se zabývá i tím, proč lidé migrují, jak migranty chránit, jak je v nových zemích integrovat nebo jak umožnit jejich návrat domů. 

Postoje některých zemí k paktu:

• USA se z jednání o paktu stáhly už loni v prosinci, protože dohoda je podle nich neslučitelná s jejich migrační politikou.
• Ve druhé polovině července ohlásilo odchod z jednání Maďarsko. Uvedlo, že pakt jde zcela proti bezpečnostním zájmům země a že ta dohoda pro svět představuje "hrozbu".
• Také rakouský kancléř Sebastian Kurz a vicekancléř Heinz-Christian Strache 31. října oznámili, že Rakousko pakt nepodepíše. Podle nich ujednání nepomáhá řešit krizi a ohrožuje rakouskou suverenitu ve věcech migrační politiky a stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací.
• Lídři bulharských vládních stran se 12. listopadu shodli na tom, že dokument ohrožuje národní zájmy.
• Česká vláda pakt odmítla 15. listopadu. Podle stanoviska, které připravilo ministerstvo zahraničí, vadí Česku na dokumentu to, že se do něj nedostaly některé jeho priority, mimo jiné jasné rozlišení mezi legálními a nelegálními migranty nebo označení nelegální migrace za nežádoucí.
• Také polská vláda 20. listopadu v oficiálním prohlášení uvedla, že pakt nepodpoří, protože spíše zhorší migrační krizi. Ve stejný den oznámil odmítnutí paktu také izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kvůli ochraně hranic Izraele.
• O den později pakt odmítl také australský premiér Scott Morrison, podle kterého je dokument v rozporu s přísnou imigrační politikou a ohrozil by bezpečnost státu. devátou zemí, která jasně pak odmítla, se dnes stalo Slovensko, jejíž parlament dnes schválil usnesení odmítající pakt.
• Pakt také narazil na odpor také u jedné ze stran belgické koaliční vlády. Proti se v posledních dnech začali stavět nacionalisté z Nové vlámské aliance (N-VA).
• Itálie a Švýcarsko oznámily, že na rozhodnutí si počkají až po vyjádření parlamentu.
• Před několika dny naopak oznámila estonská vláda, že pakt nakonec přece jen podpoří. V polovině měsíce přitom estonská vláda rozhodla, že spornou dohodu nepodpoří.
• Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová řekla, že "marrákešskou dohodu" nepodepíše, ačkoli chorvatská vláda je zatím podle všeho ochotna tak učinit.