100 LET REPUBLIKY
Sledovat další díly na iDNES.tvKousek po kousku skládali 28. října odpoledne studenti Masarykovy univerzity největší mapu Československa. Unikát pochází z 2. poloviny 19. století.
„Vždy mě fascinovalo, že se mapa skládá ze 713 listů a zamýšlel jsem se, jestli ji někdo někdy viděl vcelku. Proto jsme se na ni chtěli podívat. To ovšem nebylo možné bez velké haly,“ sdělil Zdeněk Stachoň z geografického ústavu přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Mapu se proto rozhodli složit ve velké tělocvičně fakulty sportovních studií, kde se jindy hrají míčové sporty.
Do skládání se pustilo celkem 16 studentů, kteří se nad mapou střídali. Přesně v 14:41 položili studenti na podlahu tělocvičny mapový list s Brnem. Celá mapa byla hotová po hodině skládání. „Měli jsme generálku, na které jsme to stihli za kratší čas. Začali jsme skládat ze západu na východ a pomáhá nám to, že je každý list číslovaný,“ popsal student kartografie Přemysl Obšil.
Největší mapa Československa je uložená ve sbírce geografického ústavu, kam se také po rozebrání vrátí. Ještě před tím ji ale geografové nafotili a fotografie odešlou spolu s žádostí o zápis do Guinessovy knihy rekordů. „Je trochu škoda, že mapa nemůže zůstat v kuse. Třeba ji někdo za sto let opět složí,“ dodal Obšil.
Jeden list měří 87 na 45 centimetrů a pokrývá území o rozloze 200 kilometrů čtverečních. Celá mapa se do tělocvičny vešla jen tak tak. Měří totiž 40 krát 17 metrů.
„Jde o vůbec první mapu Československa včetně Podkarpatské Rusi, která byla vytvořena z podkladů původního vojenského mapování Rakousko-Uherska. Mapa je v měřítku 1:25 000 a její podklady tvořili až do poloviny 20. století jediné souvislé topografické dílo na našem území,“ přiblížil její význam Stachoň.
Univerzitní sbírku tvoří i další vzácná kartografická díla. Mezi nimi i atlasy z 2. poloviny 16. století a mapy ze 17. století nazývané také Komenského mapy Moravy. Historické mapy se postupně digitalizují.
