Politika ho však zajímala od mládí. „Už od konce 19. století působil ve studentském politickém hnutí Mladá Morava, v roce 1913 pak založil Moravskou stranu lidovou,“ poukázala Romana Macháčková z Moravské zemské knihovny v Brně.
Bulín se účastnil klíčových republikových událostí nejpozději od léta roku 1915.
„Tehdy se zapojil do práce moravské pobočky tajného výboru Maffie, spolupracoval s jeho vedoucími členy v krajích i v nejvyšším vedení. Spojení udržoval třeba i s Josefem Scheinerem, který organizoval všechny předválečné sokolské slety,“ vyjmenovala Macháčková.
Byla to právě Maffie, která nejvýrazněji vedla domácí protirakouský odboj a podporovala Tomáše Garrigua Masaryka v jeho zahraničních jednáních.
Důležité funkce přebíral Bulín už v létě 1918. Zasedl třeba jako člen Zemské hospodářské rady pro Moravu a Národního výboru československého na Moravě. Odtud mohl na podzim pohodlněji pomáhat Čechoslovákům a československým úřadům v přebírání moci.
Přísahali mu českoslovenští vojáci
„Prvního listopadu pak převzal soudní správu země moravské a 6. listopadu i obecní správu města Brna. Tehdy to vypadalo tak, že se Bulín vyklonil z okna radnice a pronesl projev k lidem shromážděným na ulici,“ popsala Macháčková.
A právě Bulínovi pak přísahali českoslovenští vojáci v polovině listopadu na náměstí Svobody.
Převzetím moci v Československu ale jeho role nekončila. V následujícím roce zasedal ještě v Revolučním národním shromáždění. Později se věnoval vystudovanému oboru, právu. Ve třicátých letech vedl dokonce moravskou advokátní komoru.
V brněnských Pisárkách si nechal postavit vilu podle návrhu architekta Vladimíra Fishera. „Bulínův syn vilu později věnoval Akademii věd a od roku 1968 v ní sídlí Ústav biologie obratlovců,“ dodala Macháčková.
