Brňané před sto lety urazili hlavu rytíře Wehrmanna, Znojmo bránili Němci

Zdaleka ne všichni na jižní Moravě před sto lety vyhlášení nezávislosti na rakousko-uherské monarchii a vznik Československa slavili. Docházelo k nepokojům a potyčkám, někde trvaly ještě měsíce.

Když se před sto lety dohodlo, že vznikne Československá republika a jejím prezidentem se stane Tomáš Garrigue Masaryk, v jeho rodném Hodoníně o tom ještě celý den neměli ani tušení. Zpráva o vzniku republiky sem dorazila se zpožděním.

V noci z 28. na 29. října ještě město poklidně spalo. Noční telegram o vyhlášení samostatnosti totiž tehdejší vedení radnice odmítlo přijmout. Až ráno ho přebrala právní kancelář Eduarda Krajíčka. A ulice ožily.

V tiskárně se tiskly plakáty s proklamací nového státu, lidé vyrazili manifestovat. „Podniky, obchody a hostince zůstaly uzavřeny. Lidé strhávali rakouské státní znaky, zamazávali německé nápisy a na stožáru před radnicí byla vyvěšena červenobílá vlajka,“ popisuje Hana Sýkorová z Masarykova muzea v Hodoníně.

Eduard Krajíček, který se měl v budoucnu stát prvním českým starostou Hodonína, četl před redakcí Slovácka telegram o vzniku československého státu a seznamoval občany s novou ústavou. Večer se pak v Besedním domě konala první schůze Národního výboru. Nálada byla slavnostní.

Když o dva dny později tehdejší starosta Fritz Redlich vyslechl požadavky Národního výboru, pronesl jen: „Potom jsem zde zbytečný, mohu rezignovat.“ Správou města tak byl pověřený Krajíček.

V dalších jihomoravských městech byla situace mnohdy mnohem vyhrocenější. Národní výbory neustále šířily výzvy ke klidu a pořádku. V ulicích hrály kapely – ovšem spíše než k oslavě proto, aby zabránily nepokojům.

Na hlavu sochy připevnili vyhlášení republiky

V Brně se první velká demonstrace konala v České ulici, kde sídlily Lidové noviny. Ty jako první přinesly zprávu o tom, že v Praze přebírají Češi moc. „Odtud lidé táhli k sídlu moravského zemského sněmu, kde demonstrovali za vyhlášení republiky,“ líčí historik Jiří Pernes.

Češi obsadili nádraží, aby získali pod kontrolu klíčové body. „Probíhalo to podobně jako v Praze. S tím rozdílem, že v Brně žila daleko početnější německá menšina, která neměla v úmyslu se s tím smířit. Zatímco Češi se pohybovali v tehdejší Rudolfské, dnešní České ulici, Němci měli korzo v Běhounské. A právě tam, kde se ty dvě ulice střetávaly na dnešním náměstí Svobody, docházelo k různým potyčkám a konfliktům,“ vysvětluje Pernes.

V Brně se doutnající hněv Čechů obrátil proti mohutné soše německého rytíře Wehrmanna s mečem na náměstí Svobody, kam byla umístěna na oslavu hrdinství rakousko-uherských vojsk v první světové válce. Kdo hodil peníze do pokladničky umístěné vedle ozbrojence, mohl zatlouci hřeb do sochy i do blízkého sloupku.

Stalo se to prestižní záležitostí, spolky vytvářely celé obrazce, vojáci tam zavěšovali i svá vyznamenání. Ale Češi sochu nesnášeli. Byla pro ně symbolem němectví a nadvlády, a tak se pomstili právě na ní.

V noci z 27. na 28. října uťali Wehrmannovi přední díl hlavy a na její zbytek připevnili provolání Národního výboru o vyhlášení republiky, který však nabádal k pokoji. Už den před tím vyrazila neznámá ruka ozbrojenci jeho strašlivý meč a v úterý 29. října socha z náměstí zmizela úplně až do nacistické okupace.

Znojmo se vzdalo až před Vánoci

Ani v relativně pokojných místech, jako byl Hodonín, úplný klid zbraní nenastal. Z popudu vojenského odboru Národního výboru v Brně tady vznikl dobrovolnický útvar československé armády – takzvaná Slovácká brigáda. Muži s písmenky SB na límci a čepici zasahovali i na Břeclavsku, Mikulovsku a Znojemsku.

Ustanovení československé státní moci tady totiž silně narazilo na odlišnou představu o národním sebeurčení jihomoravských Němců. Ti vyhlásili takzvanou Německou jižní Moravu s centrem ve Znojmě, která byla součástí nové republiky Německé Rakousko.

Už v té době vlastně vznikly Sudety jako území, které si Němci nárokovali. Nejvíce se prali právě o Znojmo, ale i o Mikulov nebo Slavonicko. Tyto odbojné oblasti tak byly obsazovány československou armádou až v listopadu a prosinci, Znojmo bylo k Československu připojeno až týden před vánočními svátky.

Slovácká brigáda, nejmohutnější vojenské dobrovolnické seskupení, zanikla až v červnu následujícího roku. A jako transformovaný Slovácký pěší pluk vykonávala na Slovensku pohraniční službu až do března 1920.

Jak jih Moravy oslaví 100. výročí Československa

Brno

• Oslavy 28. října v Brně v 10 hodin zahájí vzpomínkový akt u pomníku T. G. Masaryka.
• Moravské zemské muzeum v neděli láká na volný vstup na výstavy i stálé expozice, včetně nedávno otevřených výstav k 100. výročí vzniku Československa.
• Mimořádné uvedení hry Václava Havla Zítra to spustíme v režii Vladimíra Morávka se koná v sobotu od 21 hodin v Domě umění města Brna.
• Dobrovolníci budou v neděli od 14 hodin v bohunickém kampusu Masarykovy univerzity skládat největší mapu Československa.
• Kino Scala v neděli ve 21 hodin uvede snímek Hovory s TGM s Janem Budařem a Martinem Hubou.
• Divadlo Polárka ve sto minutách hudebně-divadelního happeningu připomene události každého jednotlivého roku republiky. Hraje se 28. a 30. října od 17:30.
• Rekonstrukci vyhlášení republiky si na pondělí připravila filharmonie a Divadlo Husa na provázku.
• Akce Sto let poté aneb Jak se v Brně vyhlašovala republika začíná v neděli v 19 hodin před Besedním domem.

Znojemsko

• Ve Znojmě v neděli v 9 hodin otevřou část Jubilejního parku i s bustou Masaryka. Park byl založen k 10. výročí vzniku republiky a teď se vrátil do původní podoby. Na programu je i psaní vzkazů republice. Ty lidé vhodí do dřevěného sudu, který se otevře přesně za sto let, tedy 28. října 2118.
• Moravský Krumlov si výročí připomene slavnostním koncertem v sobotu od 18 hodin v zámecké kapli a setkáním u sochy T. G. Masaryka v 16 hodin.

Břeclavsko

• V Břeclavi v sobotu v 16 hodin slavnostně odhalí obnovený pomník Svornosti na Smetanově nábřeží. Poté v 17 hodin následuje lampionový průvod a vzpomínkový akt u sochy T. G. Masaryka na náměstí.
• Mikulov se v sobotu odpoledne přenese do atmosféry prvorepublikové plovárny. Žonglérsko-akrobatické představení začíná ve 14 hodin na náměstí.
  

Hodonínsko

• Oslavy a pietní akt začnou v Hodoníně v neděli v 17 hodin. Od pomníku T. G. Masaryka se vydá lampionový průvod na Masarykovo náměstí, kde bude zakončen ohňostrojem. Vstup zdarma v neděli odpoledne nabízí Masarykovo muzeum na výstavu Máme republiku!
• Vzpomínkové shromáždění s lampionovým průvodem a ohňostrojem začíná v Kyjově v sobotu v 17:30 uložením historických artefaktů do kopule věže radnice.

Blanensko

• V Rudici v sobotu ve 14 hodin znovuodhalí pomník T. G. Masaryka.
• Setkání v Blansku začíná v neděli v 16:30 na náměstí Svobody. Následovat bude koncert pěveckého sboru Rastislav a Czech Virtuosi v Dělnickém domě.

Vyškovsko

• V sobotu od 13:30 atmosféru první republiky v Bučovicích přiblíží divadelní scénka na náměstí, v jejímž závěru přijede prezident T. G. Masaryk.
• Milníky českých dějin si v neděli ve Slavkově u Brna připomenou videomappingem na budovu radnice. Začíná v 18:30 a zakončí ho ohňostroj.