V současnosti v Česku působí přes padesát peer konzultantů. Jedním z nich je i Zdeněk Heřt, který se léčil se schizofrenií. „Jelikož mám stejnou nemoc jako klient, jsem schopný velmi rychle vstoupit do toho, jak se cítí. Být v tom chvíli s ním. Zároveň mu mohu poskytnout nějaký pocit bezpečí,“ vysvětluje.
Než před téměř čtyřmi lety začal s peer konzultantstvím, pracoval jako realitní makléř, operátor v call-centru, prodavač a vyhazovač v drogerii. „To mě hodně přiblížilo téhle práci. Dost času jsem tam trávil tím, že jsem komunikoval s lidmi, kteří byli na okraji společnosti - buď pod vlivem návykových látek či zatížení kleptomanií. Doopravdy chudí lidé. Vždycky jsem měl tendenci jim pomáhat,“ nastínil Zdeněk. „Nezvládal jsem ale práci na spousty hodin, kdy jsem si nenašel uplatnění,“ pokračoval.
Pak však na internetu narazil na inzerát poptávající peer konzultanta. „Oproti jiným inzerátům uváděl, že hledají člověka, který má zkušenosti s psychotickými onemocněními. Že dokonce preferují, aby to byl schizofrenik. Tak si říkám, že to je pro mě,“ doplnil Heřt. Poté, co absolvoval šestidenní kurz a stáž, začal pracovat. V současnosti v průběhu týdne dochází do čtyř chráněných bydlení.
Pohled z druhé strany
Peer konzultant při práci využívá především svou zkušenost s duševním onemocněním. „Přináší do týmu a klientům určitou naději, že i z duševního onemocnění se dá do velké míry zotavit, žít plnohodnotný a smysluplný život a být platnou součástí společnosti,“ vysvětlila Barbora Holá z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.
„Svým kolegům může zprostředkovat pohled z druhé strany, ze strany někoho, kdo má zkušenost s překonáváním nemoci a s různými druhy profesionální péče, a přinášet tak nové nápady a pohledy pro práci s klienty a jejich podporu,“ doplnila Holá.
To potvrzuje i Heřt. „Klient mi například řekne, že když jde po ulici, tak má pocit, že na něj všichni koukají. To jsem ale zažil taky. Takže mu řeknu, jak jsem to řešil já. Že jsem se to snažil nevnímat, nebo jsem šel za člověkem, o kterém jsem si myslel, že mě sleduje a slušně jsem se ho zeptal, jestli neví, kolik je hodin. Protože to je něco, co vám většinou nikdo neodmítne říct a zároveň to naruší struktury uvažování mozku,“ popsal Heřt.
„Neradím, co má ten člověk udělat. Povídám svůj příběh a ten člověk si na něj třeba ve vhodnou chvíli vzpomene. Nevyžaduji po klientech reakci,“ vysvětlil.
Jedním z bydlení, která navštěvuje, je i Vila Jitka, kterou zřídila organizace BONA, kde žije přibližně 15 klientů se zkušeností s psychózami. Chráněné komunitní bydlení jim pomáhá se osamostatnit a vrátit zpátky do společnosti.
Heřt většinou dorazí kolem osmé hodiny ráno. S kolegy se pak baví o klientech – co se stalo a kde by bylo třeba intervenovat. Pak vede komunitu, kde klienti řeší, co se jim minulé dny stalo. „Pak se bavíme o tom, jak se ti klienti cítí, co mají za problémy - když něco chtějí probrat,“ doplnil. S klienty však i rád vaří exotická jídla, nebo cvičí.
Práce však pomáhá i samotným peerům. „Individuálními konzultacemi si člověk otevírá nějaké šuplíky z duše, které jsou zanesené. Používám svůj životní příběh. Pak člověk není tak zaujatý ve svém vnitřku,“ nastínil Heřt.
V dalších deseti letech by peerů mělo být až 500
Prvních deset peer konzultantů se v Česku vyškolilo v roce 2013. Holá jejich současný počet odhaduje na 53 až 70. „Podle našich informací pracují peer konzultanti nejméně v patnácti organizacích v oblasti sociálních služeb a ve třech psychiatrických nemocnicích po celé České republice,“ vysvětlila Holá.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje peer konzultanty zapojit i do lůžkové péče a dalších modelů. „Například zapojení v týmech časné intervence, týmech pro zaměstnávání,“ rozvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Peer konzultanti patří do povinného personálního obsazení multidisciplinárních týmů vznikajících Center duševního zdraví. V budoucnu proto bude potřeba sto peer konzultantů. „Na základě zahraniční zkušenosti odhadujeme, že budeme v příštích deseti letech potřebovat vyškolit asi 400 až 500 peer konzultantů,“ dokončila Štěpanyová.
Do roku 2021 by mělo fungovat třicet Center duševního zdraví. Ta jsou jedním z pilířů reformy psychiatrické péče, každé bude využívat sto až dvě stě pacientů (informovali jsme zde). Kromě peer konzultanta jsou členy multidisciplinárního týmu ještě psychiatr, klinický psycholog, sestra a sociální pracovník.