Týrání, zneužívání, zanedbávání či sexuální násilí. Z výkazů ministerstva práce o ochraně dětí vyplývá, že sociální pracovnice a pracovníci řešili v minulém roce 8929 případů. Podle předsedy Fondu ohrožených dětí Jana Vaňka případů násilí na dětech přibývá.
„To číslo je jen špičkou ledovce. Ne všichni sousedi, kteří slyší častý dětský pláč z vedlejšího bytu, situaci nahlásí. Případy týrání jsou mnohem více sofistikované a bohužel mnohem hůře odhalitelné. Často se k nám do Klokánků dostávají pozdě,“ řekl v rozhovoru s iDNES.cz Vaněk.
Kvůli špatnému zacházení v minulém roce 198 chlapců a děvčat skončilo v nemocnici, tři děti zemřely. Podle statistiky loni zažilo tělesné týrání 339 chlapců a 296 dívek, přičemž se to nejvíce týkalo dětí od šesti do patnácti let. Osmi desítkám dětí nebyly ani tři roky.
Úřady se zabývaly také 729 kauzami sexuálního zneužívání. Řešily i dětskou pornografii a prostituci.
„Hlášení o dětské pornografii na internetu přichází denně. Za tři měsíce jsme měli okolo čtyř set relevantních hlášení. Přibližně polovina hlášení je na děti do dvanácti let věku. Často se dostáváme k fotografiím, které pořídila rodina,“ řekla iDNES.cz Kateřina Vokrouhlíková z organizace STOPonline, která se zabývá zejména internetovým obsahem, který zobrazuje zneužívání dětí či dětskou nahotu.
„Například před pár týdny jsme obdrželi kolem 50 hlášení na jedny stránky, které obsahovaly fotky i videa dětí zhruba kolem pěti let,“ vylíčila Vokrouhlíková.
Panelák by mohl psát historii
Předloni ministerstvo zaznamenalo 9414 případů týrání, zneužívání a zanedbávání, v roce 2015 ještě o 19 víc. V roce 2008 bylo kauz 1978, v roce 2005 pak 813.
Podle odborníků na ochranu dětí za rostoucími počty je i větší všímavost a citlivost lidí. Prezidentka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová poukazuje na to, že si mnozí lidé stále ještě neuvědomují, že mají oznamovací povinnost a případné ubližování dětem by měli ohlásit policii či státním zástupcům.
„Lidem stále není úplně jasné, jak to s oznamovací povinností je. Je to jeden z mála zákonů, který hovoří jasně o tom, že pomoci je povinností každého člověka, který se setká s týraným a zneužívaným dítětem,“ uvedla Baudyšová.
Podle ní by lidé neměli dělat, že nevidí a neslyší, pokud se od sousedů pravidelně ozývá křik a pláč. „Panelák by mohl psát historii, černou kroniku. Co se odehraje v prvním patře, je slyšet i v posledním. Většinou to nájemníci ví. Bojí se to ale oznámit, aby se to neotočilo proti nim,“ uvedla Baudyšová.
