„Prohlašujeme a stanovujeme svatými blahoslavené Pavla VI., Óscara Arnulfa Romera Galdámeze,...“ pronesl v latině papež obvyklou formuli.
Podle Vatikánu obřadu přihlíželo přes 60 tisíc lidí, včetně mnoha poutníků ze Salvadoru. Papež svatořečil svého předchůdce z let 1963 až 1978 a salvadorského arcibiskupa svatořečil. Dále také dva italské kněze, dvě zakladatelky náboženských řádů z Německa a Španělska a italského sirotka Nunzia Sulprizia, který na počátku 19. století zahynul ve věku 19 let po životě plném utrpení.
Papež Pavel VI., který stál v čele katolické církve od roku 1963 do své smrti v roce 1978, proslul kritikou tehdejších komunistických režimů ve střední a východní Evropě. V roce 1968 odsoudil vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Českého biskupa Štěpána Trochtu a arcibiskupa Františka Tomáška Pavel VI. tajně jmenoval kardinály a kardinála Josefa Berana nechal pohřbít do krypty vatikánské baziliky mezi hroby papežů.
Během svého pontifikátu poctivě plnil cíle, které si určil a to pokračování druhého vatikánského koncilu, dialog s východními církvemi, otevřenost k odloučeným křesťanským církvím na Západě a dialog církve s měnícím se moderním světem.
Salvadorský arcibiskup Óscar Romero 1917-1980 pomáhal za občanské války v Salvadoru lidem, které pronásledoval tehdejší režim. Sám byl během mše v březnu 1980 zavražděn takzvanými eskadrami smrti, což byly na vládu napojené oddíly likvidující oponenty režimu.
Romero i Pavel VI. ztělesňují otevřenou církev blízkou chudým a bojující s bezprávím, kterou nynější papež prosazuje.
