Když si loni poprvé Vlastimil Pekárek všiml, že se mu v jeho lesích usadil kůrovec, myslel si, že nebude větší problém se ho zbavit.
Po roce se však situace v okolí Dačic na Jindřichohradecku tak dramaticky zhoršila, že mu nyní ze sedmi hektarů smrkového porostu zbývá pouhá polovina a osud zbývající části lesů je zřejmě také zpečetěný.
„Loni to ještě šlo, to jsme museli vykácet jen zhruba desetinu hektaru lesa. Letošní rok je pro nás ale doslova tragický. Zbyla mi polovina stromů, o kterou asi přijdu. Kůrovec se mi pustil i do mladých a nízkých stromů,“ říká Pekárek a ukazuje ve svém lese u obce Borek na nažloutlé smrčky, pod kterými je často vidět opadané zelené jehličí.
Kůrovec se na Dačicku objevil poprvé před čtyřmi roky ve státních lesích. Soukromníci s ním ve větším měřítku bojují od minulého roku. A právě malých hospodářů se problém dotýká nejvíce, protože v současné situaci nejsou schopni si sami zajistit vykácení napadeného lesa. Navíc nemohou pro vytěžené dřevo sehnat odbyt.
Drobný lýkožrout smrkový v kombinaci s dlouhotrvajícím suchem likviduje stromy prakticky všem menším hospodářům v oblasti. „Jeden známý už to vzdal, shání si na svůj les kupce,“ dodává Pekárek.
Jenže cena lesních pozemků je okolo 40 tisíc korun za hektar, což je zhruba desetina ceny zemědělské půdy. V důsledku nadbytku dřeva také rapidně klesá jeho tržní hodnota. Nyní je to zhruba 700 korun za metr krychlový, což je méně než třetina oproti stavu před kalamitou. Ke všemu je velmi obtížné kupce sehnat. Případné výnosy z prodeje dřeva hospodářům sotva zaplatí nové sazenice.
Škoda za 80 milionů
Kalamita má kromě finančních ztrát i ekologický rozměr. „Ubývání stromů nám bude postupně měnit klima. Les zadržuje vodu a ochlazuje okolí, takže přibudou zřejmě i problémy s dostatkem pitné vody,“ uvádí výčet možných následků vedoucí odboru životního prostředí v Dačicích Jiří Müller.
Podle jeho odhadů bude třeba vykácet na Dačicku přibližně 400 tisíc metrů krychlových dřeva, což je asi tisíc hektarů. „Při současných cenách sazenic a práce to znamená, že na obnovu letošních škod bychom museli dát 80 milionů korun, které nemáme,“ konstatuje Müller.
Hospodáři jsou zavázáni povinností všechny napadené stromy okamžitě likvidovat, aby se kůrovec nemohl dál šířit. V takovém rozsahu ale není možné kůrovcové dřevo včas vytěžit. „Jsem zatím schopný odstraňovat jen následky. K napadeným stromům jsem se ještě vůbec nedostal a asi to ani nestihnu,“ povzdechne si Pekárek.
Úřady jsou však v těchto případech shovívavé. „Těžko můžeme někomu v takové situaci dávat za podobné věci pokuty,“ potvrzuje Müller.
Se zoufalou situací si Dačičtí nevědí rady, i proto se před dvěma týdny obrátili na premiéra Andreje Babiše (ANO), aby se jeho vláda pokusila v kritické situaci pomoci.
„Poslal jsem premiérovi na úřad vlády otevřený dopis, ve kterém jsem mu problém popsal a požádal ho, aby zajistil rychlou a účinnou pomoc, třeba v podobě mimořádných dotací, “ vysvětluje dačický starosta Karel Macků (KDU-ČSL). Odpovědi se však dosud nedočkal.
Zmizí všechny smrky v regionu?
Řešením by podle Dačických mohly být právě mimořádné finanční injekce na likvidaci napadeného dřeva, které by měly zastavit další šíření kůrovce.
Lesníci však mají problém dostat peníze i ve stávajícím dotačním programu.
„Vždy v březnu žádáme o peníze na lesní hospodaření, ale letos stejně jako v předchozích letech jsme ještě ani nedostali odpověď, zda máme na dotace vůbec nárok. Počítám, že vyjádření dostaneme kolem konce roku, peníze snad na jeho přelomu,“ stěžuje si na liknavost úřadů lesní hospodář Městských lesů Dačice Kamil Kupec. „Nechápu, proč trvá až deset měsíců, než se něco v případě kalamity udělá,“ dodává rozhořčeně.
V podobné situaci jsou i Lesy České republiky, které hospodaří na více než polovině všech lesů v zemi. „Máme zasaženo zhruba osm tisíc hektarů lesa na Dačicku. Pokud to takhle půjde dál, mohly by do pěti let kvůli suchu a kůrovci zmizet všechny smrky v regionu,“ naznačuje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Státní podnik však malým hospodářům příliš pomoci nemůže. „Vlastníkům lesů poskytujeme poradenství i kontakty na zpracovatele dřeva. Konzultujeme s nimi také způsob ošetření dříví a možnosti zalesnění. Těžbu ale nikomu nezajistíme, nemáme na to stroje ani lidi. Takovou práci řeší naši smluvní partneři,“ vysvětluje Jouklová.
Lesním hospodářům tak v tuto chvíli nezbývá nic jiného, než čekat na ochlazení s deštěm a na odpověď od vlády.
