José Luis Arrieta, sportovní ředitel stáje Movistar, při poradě před startem sobotní 8. etapy o jejím dojezdu prohlásil: „Koncovka je složitá. Dokonce se tam dá ztratit i čas.“
Pak připomněl Alejandrovi Valverdemu: „Může to být pro tebe dobrý dojezd.“
Jenže Valverde (jak později sám vyprávěl) reagoval: „Nechci bojovat o tuhle etapu. Dnes se zaměřím jen na to, abych dojel na solidní pozici.“
Pro cyklisty, jedoucí o celkové pořadí, to měl být den ve znamení hesla: Zachovat si co nejvíc sil na neděli.
Zvlášť v takovém hicu.
“Horko. Super horko. Opravdu horko,“ komentoval etapu evropský šampion Matteo Trentin z Mitcheltonu-Scott. „Jako bychom jeli pouští,“ říkal jeho parťák Damian Howson.
Adam Yates, na Vueltě domestik par excellance, později hlásil: „Rozvezl jsem dneska snad 950 bidonů.“ Načež Taryn Kirbyová, tisková mluvčí stáje, vydala s patřičnou „orikovskou“ nadsázkou zprávu: „Adam Yates dnes překonal světový rekord v počtu doručených bidonů.“
Fran Ventoso z BMC už před startem strkal hlavu do chladícího boxu.
We’ve already lost count of the ways @franventoso has tried to cool down at #LaVuelta18! Here’s today’s trick . https://t.co/iNWcsHm4tk
A Gabriel Rasch, sportovní ředitel Sky, v průběhu etapy informoval: „To je neuvěřitelné, teploměr v autě nám ukazuje, že venku je 41 stupňů.“
K jezdcům jeho týmu letěl jasný pokyn: „Myslete na neděli, nechte dnes pracovat jiné.“
Michaelu Kwiatkowskému takový scénář rozhodně nevadil, kilometry na trati mu ztěžovaly následky pátečního pádu. „Jsem tužší než předtím,“ vykládal. „Mám na těle nějaké škrábance, není to ideální, ale to k cyklistice patří.“
V sobotu si i on nastavil pouze obranný mód. „Úmorné vedro a velká rychlost, to nejsou věci, o kterých byste den po bolavém pádu snili,“ připomínal.
Zato stáj Bora dávala vysokou aktivitou v pelotonu všem najevo: Hej, my si pro tu etapu jdeme.
V pátek dojel Peter Sagan druhý za Tony Gallopinem. Na startu Vuelty slovenský rychlík vykládal, že ještě není v stoprocentní kondici, ale že by se měl během závodu postupně rozjíždět. A tentokrát nechtěl mít před sebou v cíli už vůbec nikoho.
„Pět kilometrů před cílem byl únik dne dojet a my byli nachystáni na sprint,“ líčil André Schulze, sportovní ředitel Bory. „Petr se dostal do výborné pozice a začal spurt perfektně.“
A přece to nakonec dopadlo úplně jinak.
Valverde, ten, který výhru v této etapě neplánoval, popsal následné dění takto: „Najednou jsem se dostal za Peterovo kolo, následoval ho, následoval, následoval... a pak jsem vyhrál.“
Dobře, tak teď trochu podrobněji.
V hornickém městě Almaden šlo o klasický vueltovský dojezd. To znamená: poněkud komplikovaný. Sto osmdesátistupňová zatáčka před kruhovým objezdem způsobila 800 metrů před cílem tuhý boj o pozice, než začalo půlkilometrové závěrečné mírné stoupání. Tentokrát naštěstí alespoň neztěžovaly jezdcům situaci žádné „harampádí“ na silnici, či neoznačené dopravní ostrůvky.
„Dostával jsem se dopředu zprava,“ popisoval Valverde. „Ale Peter se taky posouval doprava, nebylo už místo mezi ním a bariérami. Proto jsem to zkusil zleva, jenže tam byl Giacommo Nizzolo, asi 200 metrů před cílem jsem musel na chvíli přestat šlapat. Ale dostal jsem se přes něj i přes Petera a jel si pro to vítězství.“
Podobně jako na Caminito del Rey přespurtoval ve 2. etapě na posledních metrech Kwiatkowského, provedl tentokrát totéž se Saganem.
Na kontě má nyní 121 profesionálních vítězství, o deset let mladší Sagan 109.
Etapa 8 | Stage 8 #LaVuelta18 Vive el último kilómetro de la victoria de @alejanvalverde gracias a @CarrefourES Live the last km. of Valverde's victory thanks to @CarrefourES #CarrefourConLaVuelta https://t.co/xZVsHVbqmq
„Na Petera byl dojezd možná o pár metrů delší, než měl,“ psala stáj Bora ve své tiskové zprávě. Sám Sagan se vyjadřoval: „Dal jsem do toho vše a nestačilo to. Ale cítím, že má forma stoupá den po dni.“
Ten kousek síly, který nakonec postrádal, mu dost možná sebral defekt 54 kilometrů před cílem, po němž musel sjíždět značnou ztrátu za pelotonem. Dodatačně vyfasoval od rozhodčích i 20sekundovou penalizaci v celkovém pořadí za příliš dlouhou jízdu za týmovým autem.
Každopádně Valverde si vítězství nad ním náležitě užíval. Porazit Sagana na takovém saganovském dojezdu vždy potěší.
“Vím, že jsem ve formě, ale překvapil jsem sám sebe,“ svěřoval se Španěl. „Je to pro mě speciální vítězství. Bora dnes skvěle pracovala, Peter chtěl opravdu strašně moc vyhrát, a já ho porazil.“
Samozřejmě, že se opět - pokolikáté už? - objevila otázka: „Jak je možné, že jste v 38 letech stále tak výborný?“
Následovala typická valverdovská odpověď.
„Ano, je mi osmatřicet, ale věk je jen číslo na papíru. A to číslo neodráží, v jaké fyzické a psychické kondici se cítím.“
On se na 38 let necítí. „Je to v mé hlavě,“ ujistil. „Vuelta je závod, kde jsem se poprvé prosadil, na ní se mi vždy jezdilo dobře. Před Tour jsem letos trénoval opravdu tvrdě, ale tady jsem mnohem lepší.“
Y lo que ha sufrido @alejanvalverde Declaraciones, galería @PhotoGomezSport / @bettiniphoto y crónica del 2º triunfo del 'Bala' en #LaVuelta18 ➡️ https://t.co/CuS3TJqPGV Patience pays off for Valverde as he takes 11th stage win @lavuelta https://t.co/92i0TtUOMw https://t.co/xpg6BBqefX
V historickém pořadí podle etapových triumfů na Vueltě se mezi španělskými jezdci posunul s 11 triumfy už na třetí pozici, před ním jsou jen Txomin Perurena s 12 vítězstvími a vysoko nad ostatními čnící Delio Rodriguez s 39 triumfy.
List Marca nyní píše o Valverdovi jako o „virtuálním lídrovi“ Vuelty. S Rudy Molardem, který má zásluhou středečního úniku k dobru ještě 37 sekund, jakoby nikdo nepočítal.
S vidinou nedělních hor se sebou moc nepočítá ani sám Mollard. „Bude složité udržet trikot,“ uznal jezdec FdJ. „Mám radši kratší a prudší kopce než ty, co nás čekají. Pokusím se hájit červenou, ale když vidím současnou Valverdeho formu, je jasné, kdo bude velkým favoritem.“
Valverde a zase ten Valverde. Všichni o něm a o červeném dresu mluví. Otázkou je, nakolik na něj myslí on sám. Vzpomínáte na jeho prohlášení z úvodu Vuelty? „Budu tu pro Naira.“
Ovšem tehdy možná netušil, jak skvěle na tom ve skutečnosti je.
Takže se nedivte pozvolným změnám slovníku.
„Nevím, jestli mohu dosáhnout na červený dres, ale je jasné, že se mi jede dobře,“ říká. „Teď nás čeká první opravdu horský test a cokoliv se může stát. Bude skvělé, pokud v koncovce budeme s Nairem vpředu oba.“
A pokud ne...
„Nedělní etapa by nám měla ukázat, kdo z pelotonu na to má, aby bojoval o stupně vítězů Vuelty. Po neděli budeme mít i my v týmu jasněji, jestli se Movistar koncentruje na Naira, nebo jestli bude sázet i na mě.“
Když v roce 2011 naposledy dojížděla Vuelta na Covatillu, zvítězil tu Dan Martin před Bauke Mollemou. Nestárnoucí Valverde zde zažil už dojezdy ročníků 2004 (čtrnáctý) a 2006 (šestý).
„Popravdě, nemám na ni nejlepší vzpomínky,“ přiznává.
Nejde dnes jen o ni. Už po startu 200kilometrové etapy se ve středním Španělsku servíruje předkrm v podobě patnáctikilometrového stoupání na jedničkové Puerto del Pico, potom i trojka Alto de Gredos a dvojka Puerto de Peňa Negra.
4000 m of elevation 200.8 km to cover Mountain finish After 8 days of racing Our „lazy Sunday” at @lavuelta @TeamSky https://t.co/LnEOug19dP
„V té etapě je 4000 výškových metrů,“ připomíná červený Molard. „Na úpatí Covatilly přijedeme všichni velmi unavení.“
A pak to přijde.
La Covatilla, výšlap do lyžařského rezortu v provincii Salamanca. Z města Béjar je to do cíle 19,9 kilometrů vzhůru, byť itinerář závodu oficiálně eviduje toto stoupání jako desetikilometrové.
Průměrný sklon sedm procent, krátká pasáž má dokonce až 16,4 procenta. Cíl leží v 1965 metrech. U něj bylo vybudováno pódium, kam si pro červený dres patrně dojde jiný muž než v sobotu.
Bude to Alejandro Valverde?
Zatím nejtěžší etapa Vuelty 2018 je tu.
