Tamní plán na identifikaci „cizinců“ vyvolal mezi lidmi paniku. Mnozí netuší, co s nimi bude dál. Řada z nich žije v Ásamu už desítky let a jsou indickými občany. Teď však padla kosa na kámen a ani občanství nemusí stačit.
V pondělí zveřejnila tamní vláda seznam zhruba čtyř milionů lidí, kterým hrozí odebrání občanství a následné deportace. Ve většině případů se jedná o bengálsky hovořící muslimy.
„Každému bude dáno právo prokázat své občanství. Pokud neuspějí, právní systém půjde svou cestou,“ uvedl podle BBC Siddhárta Bhattačárja, ministr spravedlnosti státu Ásam. To podle něj znamená jediné – vystěhování.
Vláda premiéra Nárendry Módího z hinduistické nacionalistické Indické lidové strany opakovaně varovala, že hodlá imigranty deportovat. Úřady se opírají především o takzvanou Ásamskou dohodu z roku 1985, kterou podepsal tehdejší ministerský předseda Rádžív Gándhí.
Dohoda stanovuje, že na území Indie mohou se všemi právy zůstat ti, kteří na základě volebních seznamů prokážou, že v Indii žili před 24. březnem 1971, tedy nejméně dva dny před vypuknutím občanské války v tehdejším Východním Pákistánu, která skončila 16. prosince téhož roku vznikem nového samostatného státu Bangladéš.
Během tehdejších krvavých řeží povstalců s pákistánskou armádou uprchly do sousední Indie stovky tisíc lidí. Většina z nich se poté usadila právě v Ásamu.
Dlouho se nic nedělo kromě občasných protestů a komunálního napětí mezi tamními muslimy a hinduisty. Před třemi lety pak úřady spustily mamutí akci prověřování občanství u všech více než třiceti milionů obyvatel státu. Čtyři miliony z nich pečlivou kontrolou pod dohledem nejvyššího soudu „neprošly“. Teď mají strach, co bude následovat.
Kritici spatřují v testu občanství diskriminační opatření, jehož cílem je vyhnat menšinové muslimy – tak jako se to stalo Rohingům v Myanmaru. Jiní varují před možnými sociálními problémy, které postup úřadů vyvolává.
„Mezi těmi, s nimiž jsem se setkal, panuje strach z budoucnosti. Nedovedu si představit, co se s těmi lidmi stane. Spatříme snad nové koncentrační tábory?“ psal na sociálních sítích aktivista Harsh Mander. Jiní upozorňují na to, že v mnoha případech jde o chudé a negramotné lidi, kteří prostě nemají desítky let staré dokumenty, jimiž by se mohli prokázat.
Přestože vláda v Dillí se v posledních dnech snaží paniku zklidnit, nikdo zatím neví, co s miliony lidí bude dál. Prý by měli odjet do Bangladéše, tato země však má svých starostí dost a dává vehementně najevo, že o deportované z Indie nestojí. Mezitím indické svazové státy sousedící s Ásamem posilují bezpečnost ve strachu, že lidé ze seznamu by se k nim mohli chtít uchýlit.
