Spojené úsilí světových mocností, tzv. šestistranné rozhovory (vedle obou Korejí se jich zúčastnily USA, Rusko, Čína a Japonsko) o odstranění severokorejské jaderné hrozby, nakonec v roce 2008 ztroskotalo. Pchjongjang je zařízl.
Velké jaderné vyjednávání znovu pozdvihl z prachu až letos prezident Trump. Rozhodl se, že diktátora Kim Čong-una udolá sám, případně se zprostředkovatelskou pomocí Jižní Koreje. Rusko a Čína jeho snahu o bezjaderný Korejský poloostrov vítají, na druhou stranu však mají vlastní představy o tom, jak by měla výsledná dohoda vypadat, a v tomto duchu se ji snaží přes Severní Koreu ovlivnit (proto nyní takový zájem o Kim Čong-una v Číně i v Rusku).
Peking i Moskva jsou poháněny obavami, že případný bližší příklon KLDR k jižnímu sousedovi, potažmo ke Spojeným státům, může vyvolat ve východní Asii rozsáhlé geopolitické změny, jež by mohly jít proti jejich strategickým zájmům. Vzniká tak trochu zmatek, protože Rusko i Čína (a také Japonsko a Jižní Korea) se snaží tlačit agendy, jež jsou v mnoha případech v rozporu s představami ostatních.
Pochybnosti a obavy
Vypadá to, že na úterní summit do Singapuru by nejraději dorazili všichni. Ruský ministr Sergej Lavrov se minulý týden sešel v Pchjongjangu s Kimem, japonský ministerský předseda lobboval u Trumpa v Bílém domě.
Tajemstvím není ani to, že jihokorejský prezident Mun Če-in, jenž má mimochodem na setkání Trump–Kim velké zásluhy, by nejraději summit proměnil v trojstrannou schůzku. Čínský prezident Si Ťin-pching pak v nedávné době přijal Kima v Pekingu hned dvakrát.
Vzrušující diplomacie kolem Severní Koreje graduje. To má samozřejmě svoji logiku, vždyť ještě před půl rokem se jaderná konfrontace zdála být na spadnutí. Úporná snaha prosadit se má navíc ještě jeden důvod – hlubokou nejistotu, která kolem Severní Koreje do poslední chvíle panuje.
Nejedná se jen o pochybnosti o Kimových plánech a o schopnostech amerického prezidenta dovést bohulibý záměr do zdárného konce, ale také o obavy, kam sotva nastartovaný proces může vést. Zda v jeho důsledku nedojde k zásadnímu přeskupení bezpečnostních aliancí v jednom z nejlidnatějších a ekonomicky nejdůležitějších regionů planety.
Stát se může cokoliv
„Jde o budoucnost celé severovýchodní Asie, nejen o Severní Koreu – a autobus v tuto chvíli řídí Kim Čong-un,“ uvedla analytička Sheila Smithová pro list The Washington Post.
Z baculaté zrůdy moudrým vůdcem. Kim je po změně image na roztrhání |
Například Rusko by si jaderné odzbrojení Pchjongjangu jistě přálo, je to v jeho zájmu. A to nejen kvůli plánům na protažení transsibiřské magistrály až do Soulu nebo kvůli myšlenkám na transkorejský plynovod, od čehož si slibuje zvýšení svého vlivu v regionu. Zároveň se však obává křehkosti současné situace.
„Trump je nepředvídatelný, stejně jako Kim Čong-un. Přesto byla do nadcházejícího summitu investována obrovská očekávání,“ řekl Vladimir Kolotov, expert na Dálný východ z Petrohradské univerzity. „Bezpečnostní situace se může změnit prakticky okamžitě. Pokud se schůzka v Singapuru nezdaří, region a vlastně celý svět se náhle stanou mnohem nebezpečnějším místem,“ dodal.
Rusko sice sdílí se Severní Koreou jen krátkou hranici, přesto má – stejně jako Čína – strach z nečekaného kolapsu Severní Koreje a masového přílivu uprchlíků na své území. Podobně jako Čína také nevidí rádo přítomnost americké armády na území Jižní Koreje. Obě země pravděpodobně tlačí na to, aby odchod Američanů byl součástí dohody o severokorejské denuklearizaci.
Když však Trump připustil, že USA mohou snížit počet svých vojáků v Jižní Koreji, a zavázal se k přežití Kimova režimu v rámci budoucí jaderné dohody, okamžitě to znejistilo Japonce, kteří KLDR považují za vážnou hrozbu své bezpečnosti. Připomeňme Trumpovu touhu obnovit vedoucí roli USA a jeho nedávné obvinění Pekingu, že se pokouší vnutit Pchjongjangu bojovnější postoj, a rázem spatříme komplikovanost celého procesu.
Jak uvádějí někteří analytici, nakonec se zdá, že je to Kim, který svou partii hraje nejlépe a využívá svého jaderného programu, ale i rozdílných zájmů rivalských mocností k zisku poziční výhody. Nejzajímavější tak bude, s čím do Singapuru přijel.
