Jednou z hlavních příčin vysokého „účtu“ za řádění kůrovce je velký pokles ceny napadeného dříví. Jednak kvůli horší kvalitě, a dále také proto, že ve snaze dostat z lesů kůrovcové dřevo co nejdříve je v současnosti na trhu obrovský přebytek dřevní hmoty, který cenu ještě víc stlačuje.
„Od roku 2015, kdy kůrovcová kalamita propukla naplno, jsme v porostech ve správě Lesů České republiky (LČR) v Olomouckém kraji vytěžili přibližně 2,4 milionu kubických metrů kůrovcového dříví. Celkové ztráty na hodnotě dříví za toto období lze odhadnout na 720 milionů korun,“ uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová.
Další desítky milionů musí státní podnik investovat v regionu do zalesňování „kůrovcových“ holin.
Podívejte se na zkázu lesů v Jeseníkách kvůli řádění kůrovce
7. června 2018 |
„Výdaje na zalesňování se neevidují samostatně podle příčiny vzniku holin. Za poslední tři roky bylo zalesněno 2 603 hektarů s náklady 188,1 milionu korun,“ sdělila Jouklová.
Podle lesníků se však zalesňovalo většinou právě na místech po kůrovcové kalamitě, takže i stěžejní část těchto nákladů má „na svědomí“ kůrovec.
LČR podle Jouklové vysadily od roku 2015 téměř šestnáct milionů sazenic stromků. Náklady se podle druhu dřeviny a sadebního materiálu pohybují v průměru mezi 11 a 12 korunami na jednu sazenici, výdaje na zalesňování však ještě vzrostou kvůli suchu. Velká část mladých stromků se totiž ve vyprahlé půdě neujme a lesníci budou muset tato místa osázet znovu.
Další desítky milionů navíc spolkne příprava obranných opatření proti hmyzímu škůdci, jako jsou lapáky, lapače či postřiky, které na rozdíl od předešlých let vzrostly právě v souvislosti s přemnožením kůrovce.
„V posledních třech letech se náklady na tato opatření pohybují v rozmezí 25 až 35 milionů ročně,“ vypočítala Jouklová.
Za rok se muselo vykácet tolik, co by se jinak těžilo 15 let
Nejvíc se podle ní projevují následky kůrovcové kalamity v lesích ve správě LČR na Šternbersku, kde je situace už delší dobu nejhorší z celého Olomouckého kraje. To potvrzuje i situace v Lesích města Šternberka nebo v městských lesích Moravského Berouna.
Bojiště kůrovcové kalamity |
„Od nástupu kůrovcové kalamity v roce 2014 se v městských lesích vytěžilo na 40 tisíc kubíků. Při prodeji kůrovcového dřeva ve srovnání se zdravými stromy přišly městské lesy za toto období o dvanáct milionů korun,“ vypočítala mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.
Pro představu stejné množství dřevní hmoty by Lesy města Šternberka v běžném režimu těžily dlouhých patnáct let. Do zalesňování kůrovcových holin už šternberské lesy investovaly 2,5 milionu korun, které šly na výsadbu téměř 190 tisíc sazenic.
„Zásobu palivového dříví mám na pět až šest let dopředu“
Mnozí drobní majitelé škody ani nevyčíslují, i když v jejich lesích řádí kůrovec se stejnou intenzitou.
„Já to mám jednoduché. Co vytěžím, to spotřebuji. Jenom teď mám kvůli zvýšené těžbě zásobu palivového dříví na pět až šest roků dopředu a ještě hodně dřeva na palivo jsem prodal,“ popsal Samuel Vavruška, který vlastní menší les na Jesenicku.
Podle lesníků však účet po kůrovci ještě není konečný a ztráty budou dál narůstat až do úplné likvidace kalamity a vykácení smrkových porostů v kraji. To bude podle předpokladů pokračovat v horizontu nejméně několika dalších let.
Jak vypadá místo, kde se bojuje s kůrovcem
18. května 2018 |
