Na bahnem pokryté trati v německém Albstadtu to byl předminulý víkend tak trochu tvrdý návrat do reality horských kol.
Pád hned ve druhém kole, chvíli poté kvůli velkým bolestem i odstoupení.
Takhle si Ondřej Cink návrat do evropských závodů Světového poháru bikerů neplánoval.
„Nebyl to pro mě dobrý den. Naštěstí z toho pádu nevzešlo nic vážného, jen mě pobolívá kotník. Už se těším do Nového Města,“ hlásil krátce po závodu v Německu.
Na Vysočině ho přivítalo úplně jiné počasí.
Celý týden tady nespadla ani kapka, a Cink si tak po roční přestávce od středy zvykal na všudypřítomný prach, na každý kámen, na každý kořen, který novoměstská trať nabízí, nebo třeba na novou stopu v sekci Rock n´Roll.
A zvykal si parádně.
V neděli předjížděl jednoho soupeře za druhým, a když projel cílem na osmnáctém místě se startovním číslem 72, zhroutil se k bariéře a desítky vteřin se vydýchával.
Unavený Ondřej Cink v cíli závodu v Novém Městě na Moravě.
Vyčerpání bylo enormní.
„Nezbývalo mi nic jiného než jet nadoraz celý závod. Kdybych startoval vepředu, možná bych mohl bojovat o pódium, ale takhle je to složité. Vyhýbal jsem se spoustě pádům, špatně se mi dýchalo, protože jak jsem jel vzadu, bylo tam spoustu prachu. Ale jsem do dvacítky, takže jsem spokojený,“ usmíval se v cíli.
Podobný posun možná nečekal ani sám.
Kotník necítil
V Novém Městě trénoval už od středy a hned si pochvaloval: „Jsem šťastný, že jsem zpátky, miluju to tady.“
Po roce na silnici, kde si ve worldtourovém týmu Bahrain-Merida odbyl premiéru i na věhlasné Tour de France, mu právě domácí Světový pohár nejvíc chyběl.
„Proto jsem byl před závodem hodně motivovaný. Proto jsem si i dost věřil,“ vykládal.
Ve světovém žebříčku UCI mu jako bývalému bronzovému medailistovi ze světového šampionátu patřila kvůli ročnímu odskočení si na silnici až 103. příčka.
Na startu se tak zařadil až do deváté řady, čekalo ho spousta prodírání se vzhůru.
Hned po startu se navíc musel vyhýbat dvěma pádům – jednomu na levé straně, druhému na pravé.
„Přejížděl jsem tam ze strany na stranu a musel jsem vzít i za brzdy, což mě trochu zpomalilo, ale důležité bylo, že jsem se tomu vyhnul,“ popisoval.
Poté zahájil jednu velkou předjížděcí jízdu ve stylu filmového Taxi Taxi.
Míjel jednoho soupeře za druhým, vždyť po zaváděcím kole byl už jednapadesátý, po tom dalším se ocitl na třiatřicáté příčce, přičemž jel podobné tempo jako na úplném čele jedoucí Nino Schurter s Mathieu van der Poelem.
„Ten start zvládl výborně. Jede hodně koncentrovaně, nejvyšší stupeň nasazení. Dlouho se na ten závod chystal, sedí mu to tady,“ hodnotil reprezentační kouč Viktor Zapletal.
Jistě, pomohlo mu i několik defektů soupeřů, nebo odstoupení Sama Gaze a právě van der Poela, bylo by však zbytečné tímto snižovat parádní výkon, kterým Cink v neděli uhranul české fanoušky.
Namožený kotník? „Vůbec jsem ho necítil,“ smál se.
A tak pokračoval v posunu vpřed. Na 29. příčku, v dalším kole na 25., pak na 21. a nakonec na osmnáctou.
„Když jsem po startu viděl to první kolo, říkal jsem si, že to bude fakt hodně těžké, ale jelo se tam po skupinkách a lidé mě hnali kupředu. Nevím, jestli jsem někdy zažil těžší závod, tady to bylo od zaváděcího kola až do cíle úplný šrot. Mám toho plné zuby,“ soukal ze sebe.
Důležité body
Mohl letos na silnici zažívat další pocity slávy.
Naběhnuto na to měl, vždyť výsledky v minulé sezoně ho opravňovaly pomýšlet vysoko i v následujících letech.
„Talentu měl určitě dost,“ říká i Ján Svorada, vítěz tří etap na Tour de France a šéf novoměstského Světového poháru.
Cink se však rozhodl jinak.
Srdci neporučíš, říká se. Jeho srdce bilo pro širší pláště a závody v Novém Městě. „Je to tady pro mě víc než Tour de France. Fakt jsem šťastný, že tu jsem a děkuju lidem, jakou opět vytvořili atmosféru. Jsem rád, že jsem se vrátil,“ popisoval.
Osmnáctým místem zároveň získal důležité body do světového žebříčku, ve kterém se tak pomalu sune vzhůru.
„Ale opravdu jen pomalu. Pomůže mi to tak o jednu lajnu, ale je to dobré spíš k příštímu roku,“ říká.
Ví, že musí být trpělivý.
Že musí sbírat bod za bodem a postupně se sunout vzhůru, aby znovu mohl bojovat o medaile nejcennější.
O příčky, na které po neděli bezpochyby patří.
