Přehled největších ostud Brna přinesla redakce MF DNES a iDNES.cz ve stejnojmenném seriálu před třemi lety a s několika z nich se skutečně začalo něco dít. Nyní vybrala dalších pět míst, která by nutně potřebovala zlepšit.
1. Pošta na hlavním nádraží
Jednou z nejčastěji označovaných ostud Brna je budova hlavního nádraží, o jejímž železničářském bytí a nebytí se rozhodne na úrovni vlády v nejbližších měsících. A téměř automaticky k ní lidé „přibírají“ i sousední poštu, která na ni bezprostředně navazuje.
Ta sice vzešla z „tužky“ slavného brněnského lídra funkcionalismu Bohuslava Fuchse a byla v době svého vzniku ve 30. letech minulého století jednou z nejmodernějších pošt v tehdejším Československu, dnes ale působí tmavým oprýskaným dojmem.
Desítky let nezažila pořádnou opravu a i ty úpravy, které v 80. a 90. letech minulého století prodělala, jí spíše ublížily. Přišla při nich o lavice s ocelovou konstrukcí a masivními dubovými sedáky a opěradly a o původní ušlechtilou, cementovou a probarvenou omítku, kterou nechala Česká pošta natřít disperzním světlým nátěrem.
K zajímavostem patří například to, že je vybavena vlastní kusou kolejí, kde bývaly přistaveny speciální poštovní vozy, nebo že v ní jako vyšší poštovní úředník působil básník Petr Bezruč.
Česká pošta sice do budoucna uvažuje o opravě budovy, ale zatím neví, kdy to bude a kolik by měla stát. „V současné době se jedná o fázi úvah,“ poznamenal mluvčí České Pošty Matyáš Vitík. „Šlo by patrně o řády několika let a investici i desítek milionů korun. Projednat bychom ji museli s městem a památkáři.“
Podle památkářů ale není všechno ztracené. „Je zanedbaná, ale není ohrožená. Dá se zachránit,“ říká šéf krajských památkářů Zdeněk Vácha.
2. Nábřeží řeky Svitavy
Místo, kterému se normální člověk v noci raději vyhne obloukem. Přesně taková je ulice Svitavské nábřeží nacházející se na rozhraní Husovic a Zábrdovic. Vůbec okolí řeky Svitavy není zrovna příjemným místem k pobytu, jeho velká část leží mezi dávno nefungujícími továrnami. Nejkritičtější je však přímo zmiňovaná ulice.
Nábřeží řeky Svitavy vyhledávají lidé ze sociálně vyloučených skupin. Obchod s drogami a prostituce je tam na denním pořádku.
„Je tam poměrně velký pohyb narkomanů. Dlouhodobě je to jedno z míst, kde nacházíme nejvíc injekčních stříkaček. Okrajově se rovněž dozvíme o nějaké potyčce, velkým problémem této lokality je ale prostituce,“ líčí mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.
Prostituce navíc s prodejem drog tady úzce souvisí. „Máme informace, že prostitutky ve chvíli, kdy dostanou peníze za sex, je okamžitě směňují za drogy,“ dodává.
Zlepšit stav nábřeží se od roku 2015 snaží festival Překročme řeku, který se koná vždy v létě. Organizátoři pořádají úklidové akce, procházky po nábřeží, v některých místech nainstalovali lavičky.
„Díky festivalu se lidé o řeku více zajímají a tím pádem i představitelé městských částí si jí začínají hledět. Pořád by ale bylo potřeba všímat si jí víc,“ upozorňuje předseda spolku Brněnská nábřeží a černovický zastupitel Ladislav Kotík (TOP 09).
Kritická je podél řeky i cyklostezka, u níž není v některých místech vyřešené křížení se silnicí. Marně se už léta cyklisté dožadují podjezdu v ulici Hladíkova, kde se cyklostezka kříží se čtyřproudovou komunikací. Označují jej za jedno z nejnebezpečnějších míst.
3. Městské lázně Zábrdovice
Lázně v Zábrdovicích bezpochyby patří k těm nejvýraznějším funkcionalistickým stavbám Brna. Stejně jako poště na hlavním nádraží také této budově vtiskl podobu Bohuslav Fuchs. O její stavbě rozhodli v roce 1929 brněnští zastupitelé, aby zlepšili hygienické podmínky místních. Koupelny totiž ani zdaleka nebyly za první republiky v bytech samozřejmostí.
Letní areál městských lázní v Zábrdovicích stále funguje, zimní v 90. letech zavřeli. Od té doby chátrá.
O tři roky později v Zábrdovicích vznikl lázeňský areál rozdělený na letní a zimní část. Zatímco letní v 90. letech rekonstruovali a je z něj dnes vyhledávané koupaliště, které táhne na atrakci umělého vlnobití, zimní zavřeli. Nesplňovala totiž současné hygienické standardy.
S dvoupatrovou budovou se od té doby nic nestalo, přes dvacet let chátrá, radní pouze loni schválili odstranění prvků bez historické hodnoty.
O pronájem v minulosti projevil zájem aktivistický spolek Kulturou proti chátrání. Chtěli v něm pořádat kulturně-sociální projekty, ale vedení městské části se takové využití nelíbilo. Nyní je ve hře, že se do prostorů této kulturní památky přesune městský úřad.
Svému původnímu účelu už ale zřejmě budova nikdy sloužit nebude. Pokud by tam měly znovu vzniknout lázně vyhovující dnešním standardům, vyžadovalo by to mnohem větší a nákladnější zásahy než vybudování kanceláří.
4. Jaselská kasárna
Díky seriálu Četnické humoresky se bývalá Jaselská kasárna v Králově Poli stala populárními po celém Česku, dnes na jejich místě zeje pláň jako po výbuchu.
V místě bývalých Jaselských kasáren měla vzniknout nová čtvrť. Místo toho je tam neudržovaná pláň přitahující bezdomovce.
A to už tu měla mezi ulicemi Staňkovou a Štefánikovou stát nová čtvrť se zelení a domy a kancelářskými prostorami. Kvůli sporu města s developerskou společností Kliminvest, která ji měla na pozemcích města vybudovat, patří místo mezi nejznámější brněnské brownfieldy.
Spor se táhne již od roku 2007, kdy město pronajalo celý areál společnosti Kliminvest, a ta nechala budovy zbořit. Do roku 2010 tu mělo vzniknout bydlení pro stovky lidí.
Když se tak nestalo, dalo město firmě výpověď a ta odpověděla žalobou s tím, že ji město poškodilo. Žádá po něm 480 milionů korun za zmařený projekt. Soud jí navíc vyhověl v tom, že na pozemky uvalil plombu. Společnost Kliminvest se k vývoji kauzy vyjadřovat nechce.
Všechny díly seriálu Ostudná místa |
Podle náměstka brněnského primátora Richarda Mrázka (ANO) vstoupil nově na scénu mediátor.
„Vyžádal si podklady od obou stran a měl by dát soudu nějaké doporučení, jak vidí situaci on. Snad to pomůže, aby se věci hnuly,“ doufá Mrázek. Město sice v lokalitě dál pracuje na dopravních projektech, ale „stopka“ na jeho pozemky platí dál.
5. Nákupní centrum Letná v Bystrci
Bystrcké sídliště kolem ulice Černého má velmi nepěknou dominantu. Zruinované bývalé nákupní středisko Letná. Socialistický kolos chátrá více než dvacet let. Z místa, v němž dříve bývala prodejna potravin, restaurace, pošta a trafika, se stalo místo opuštěné. Oblíbené je teď snad jen u sprejerů.
Bývalý obchodní dům Letná v Bystrci chátrá už bezmála dvacet let.
Podle strážníků je tam sice relativně klid, bezdomovci ani feťáci se v něm moc nevyskytují, avšak hned vedle je základní škola. Pro děti, které občas napadne vyrazit do nevzhledné budovy na průzkum, to určitě není bezpečné místo na hraní.
Plány na zlepšení existují. Vznikne tam multifunkční centrum s byty, kancelářemi, obchody a garážemi ve dvou podzemních patrech. Tento záměr představil soukromý investor B. Letná už před třemi lety, jenže stav je od té doby pořád stejný.
„Vyžádalo si to určitý čas. Investor musel odkoupit pozemky, aby tam centrum mohlo vzniknout. Do toho potřebuje stavební povolení k odstranění a druhé pro zahájení stavby,“ vysvětluje průtahy místostarosta Bystrce Jaroslav Petr (ANO). Letos v září by ale měli dělníci začít Letnou skutečně bourat.
Budova pochází ze 70. let minulého století. Po revoluci ji privatizovali, vystřídalo se v ní několik majitelů. Příliš se jim nedařilo a obchodní středisko nakonec zkrachovalo.
Které z ostudných míst Brna podle vás nejvíce potřebuje nápravu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 18. května 2018. Anketa je uzavřena.
