„Nedaří se mi pokrýt náklady na elektřinu, plyn a vodu z tržeb za zboží. Individuální dotaci bych v roce 2018 použil na uvedené energie. Byl jsem nucen čerpat úvěr, abych náklady pokryl,“ uvedl v žádosti provozovatel šmolovské prodejny potravin Vladimír Baloun. Po městu požadoval 60 tisíc korun.
V havlíčkobrodském zastupitelstvu tím způsobil dlouhou a vzrušenou diskusi. Byla to totiž vůbec první žádost na podporu vesnického obchodu, která k vedení města dorazila.
„Uvědomme si, že vytváříme precedens. Jak se zachováme v tomto případě, budeme muset postupovat i v ostatních. A žádostí bude přibývat,“ varoval před unáhleným rozhodnutím opoziční zastupitel Jiří Čáslavský z uskupení Změna pro Havlíčkův Brod.
Dotační program pro finanční podporu vesnických obchodů už druhým rokem poskytuje Kraj Vysočina. Jenže aby prodejna s žádostí uspěla, musí se nacházet v obci do pěti tisíc obyvatel.
I když jsou Šmolovy spíše vesnicí a od třiadvacetitisícového města leží tři kilometry daleko, jsou jeho součástí. Krajský program se tak na ně nevztahuje.
Podle předsedy osadního výboru Šmolov Jiřího Šebka, který rovněž na zastupitelstvu promluvil, je přidělení dotace Balounovu obchodu stěžejní. „Je to pán v důchodu. Pokud bude muset hradit veškeré náklady na energie ze svého, skončí. Pro Šmolovy to pak bude velmi špatné, jiný obchod tu není,“ prohlásil.
Komunisté navrhli snížení částky na polovinu
„Zánik obchodů v malých obcích je velký problém, hlavně pro nemocné, starší a hůře pohyblivé občany, kteří nemají možnost si dojet nakoupit do města. Pro ně je vesnický obchod požehnáním,“ uvedla i zastupitelka Eva Vyoralová z hnutí Ženy za Brod.
Koalice, kterou v Brodě tvoří ODS, TOP 09, KDU-ČSL, ČSSD a nezávislí Broďáci, se však uvolnit peníze zdráhala. „V Brodě máme terénní pečovatelskou službu. Ta je určena právě pro tyto případy. Lidem, kteří to nemohou zastat sami, nakoupí a nákup jim doveze,“ uvedla místostarostka Ivana Mojžyšková (ČSSD).
„O co jde? Vždyť tady kutálíme miliony, a nedali bychom pár tisíc na jeden obchod? Ono je taky možné, že než se k něčemu rozhoupeme, prodejna skutečně zanikne,“ nechal se slyšet Čáslavský.
V tu dobu už byl na stole komunistický návrh na snížení žádosti o polovinu.
„Jestliže žádost schválíme, může se objevit tisíc dalších od ostatních podnikatelů ve městě. Nemáme žádné zásady, které by určily, kdo o dotaci žádat může. Pak by to udělal opravdu každý, kdo zde podniká,“ namítal zastupitel Jan Nosek (ANO).
Komunista Zdeněk Dobrý proto navrhl zvážit, zda by nebylo možné vymyslet zásady pro každoroční udělování dotací malým prodejnám v místních částech. „Nemělo by se jednat jen o jejich hospodaření, ale i názor osadního výboru či o demografické údaje,“ podotkl.
„Požádáme odbor vnějších a vnitřních vztahů, aby oslovil zástupce všech stran v zastupitelstvu a společně vypracovali návrh zásad dotačního programu,“ řekl starosta Jan Tecl (ODS).
Návrh bude muset podle šéfky odboru Evy Nigošové obsahovat jasné podmínky včetně kritérií, lhůt i třeba celkové alokované částky. „Stanovit všechna taková kritéria nemusí být jednoduché, vytvoření programu je otázkou mnoha měsíců,“ upozornil městský právník Lubomír Málek s tím, že o individuální Balounově dotaci stejně musejí zastupitelé rozhodnout.
To se sice stalo, provozovatel prodejny z toho však radost mít nebude. Pro protinávrh klubu KSČM na vyplacení podpory ve výši 30 tisíc korun se dostatek rukou nezvedl. A většina zastupitelů nehlasovala ani pro odmítnutí vyplacení individuální dotace, jak vedení města navrhovalo. Zastupitelé tedy nakonec žádné usnesení nepřijali a dotace vyplacena nebude.
