Obhájci titulu skrz novináře svým věrným pravidelně posílají poklony. Leckdy upřímné, někdy možná rutinní. Když však po třetím finále žurnalisté nastavili diktafony k ústům třineckého útočníka Vladimíra Svačiny, místo zdvořilostních frází překvapil. „Neřekl bych, že to byla nějaká světoborná atmosféra,“ pronesl.
A hned vysvětloval: „V základní části je to tu lepší. Přece jen, lístek stojí 1 200 korun, a to přijdou jiní lidé než v sezoně.“
Oficiálně vstupenka na sezení vyjde na 1 250, permanentkáři dostali symbolickou padesátikorunovou slevu, ale to je vedlejší.
Diskuse o lístcích rezonovaly mezi brněnskými fanoušky už při loňském finále. Věrní příznivci považovali vysoké ceny za podraz. Letos stojí finálové vstupenky stejně, možná proto debaty neeskalovaly. Až Svačinova slova je lehce rozproudila.
Lze se však vedení Komety divit? Libor Zábranský a spol. v Brně povýšil hokej na kult, za který se platí. Permanentka (či celosezonní karta), lístky na vyřazovací série, občerstvení, sem tam nová šála nebo tričko. Fanouška Brna vyjde extraligový ročník výrazně přes 10 tisíc korun, což představuje nezanedbatelnou sumu. Navíc platí stejné položky za potomka či partnerku.
I v Třinci podražily lístky na nejlepší místa na sedm stovek. Ze sportovního fandění (úspěšným) se v tuzemsku stal drahý špás.
Ale žijeme v tržní ekonomice. Když nepůjdeš ty, najdou se jiní. Kteří možná tolik nehlučí, nebouří, nekřičí. A ve finále by se jich do hlediště v městnalo ještě víc. Třinecké i brněnské duely hlásí vyprodáno. „Strašně si to užíváme. Děkujeme za parádní atmosféru,“ vzkáže nakonec i Svačina.
Jen ji tvoří ti, kteří na to mají. Ostatním zbývá fandit u televize, u velkoplošných obrazovek na prosluněném Zelném trhu v Brně nebo před třineckým kulturákem.
