V letech 2011–2015 postihla v Česku invazivní meningokoková meningitida 278 lidí, z toho 23 zemřelo. Pacientů však postupně přibývá. „V roce 2015 jsme evidovali 44 případů, ten následující 47 a vloni až 68,“ uvedla primářka infekční kliniky v Nemocnici Na Bulovce Hana Roháčová. „Minulý rok na meningitidu zemřelo deset nemocných,“ dodala.
Meningokoková infekce je velmi rychlé, agresivní a život ohrožující onemocnění. Zpočátku může působit jako běžná viróza, ovšem do několika hodin po propuknutí mu může pacient podlehnout nebo mít trvalé následky. „O život onemocnění připraví až patnáct procent nakažených. Doživotní následky má pak sedm lidí z deseti,“ řekla Roháčová. Patří k nim ztráta končetin, sluchu, selhávání orgánů a u dětí také opožděný vývoj.
Většinu případů meningitidy způsobuje meningokok, pneumokok nebo bakterie. Onemocnění se pak projevuje jako zápal mozkových blan, infekce míchy nebo krevní infekce. Mezi první příznaky patří ospalost, horečka, bolest hlavy, svalů a kloubů, zvracení, vyrážka nebo skvrny na kůži. „Hlavní je rychlý přesun do nemocnice a co nejvčasnější podání antibiotik,“ řekla primářka. „Onemocnění se ale nemusí na začátku hned poznat,“ upozornila.
Jedinou účinnou ochranu představuje očkování. „Zprávy o tom, že je očkování zbytečné a nepomáhá, jsou nesmyslné,“ zdůraznila Roháčová. Očkovat se mohou děti od dvou měsíců. Zdravotní pojišťovny na něj navíc přispívají. Nejohroženější rizikovou skupinou jsou děti do čtyř let a dospívající ve věku od patnácti do devatenácti let.
Dlouhodobé následky může mít i klíšťová encefalitida
Důležité je podle lékařů i očkování proti klíšťové encefalitidě. V roce 2017 jí v Česku onemocnělo 687 lidí, což je o 122 nemocných víc než v roce 2016. Statistické údaje ukazují, že vzrůstající trend je již od roku 2015. Ke zvyšujícímu se počtu nemocných může přispívat i nízká proočkovanost – jen asi dvacet procent naší populace. „V Rakousku přitom dosahuje až 87 procent,“ uvedla Roháčová. Česko tak zůstává na prvním místě v počtu nakažených klíšťovou encefalitidou v Evropě.
Účinná specifická léčba na klíšťovou encefalitidu stále neexistuje, antibiotika na virus žádný efekt nemají. Terapie se zaměřuje pouze na mírnění příznaků probíhající infekce. Nejúčinnější prevencí je tak očkování. „Většina rodičů se snaží chránit vakcinací svoje děti, často ale zapomínají na sebe samotné. Přitom právě u dospělého člověka bývá průběh encefalitidy i její následky daleko vážnější než u dětí,“ varuje lékařka Zarina Karimová.
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění způsobené nejčastěji přisátím infikovaného klíštěte. Pacient při ní mívá nehnisavý zánět mozkových blan či zánět mozku. Inkubační doba trvá tři dny až měsíc.
„První fáze onemocnění připomíná běžnou virózu. Pak nastupuje úleva, která může trvat i týden. V druhé fázi je postižen nervový systém, objevuje se obrna, ztuhnutí svalů a šíje či poruchy paměti,“ popisuje Karimová. U čtvrtiny nemocných může encefalitida zanechat velmi vážné doživotní následky, jako jsou obrna dolních končetin, chronické bolesti hlavy nebo deprese.
