Pořadatelé vás zvali už dříve. Čím to, že jste dorazil až nyní?
Dával jsem přednost přípravě na mistrovství světa nebo Světovým pohárům, což bylo pochopitelné. Do Ostravy jsem dojížděl na Technickou univerzitu a to jsem si říkal, sakra, na závodě jsem tady ještě nebyl. Letos, když mě pořadatelé oslovili, hned jsem řekl - jedu, byť to bylo týden před Jizerskou padesátkou, což je pro mě a můj lyžařským tým asi nejdůležitější závod sezony.
Po jak dlouhé době jste v Ostravě byl?
Asi po sedmi letech. Studoval jsem hornicko-geologickou fakultu, ale na detašovaném pracovišti Most. Když jsem tam nestíhal, musel jsem sednout na pendolino a dojet do Ostravy na zkoušky, abych mohl do dalšího ročníku. Moje zdejší návštěvy byly letmé, byť jedna větev rodiny z Ostravska pochází. Pořád vyhrožuju pokračováním studia, protože stejně jako jsem šel ve sportu za úspěchy, tak i ve studiu se nechci spokojit jen s bakalářem. Zatím narážím na čas a trošku, přiznávám, i na lenost.
Má ostravský závod na to, aby byl součástí Světového poháru, byť by trať musela být delší a stálo by to mnohem více peněz?
Všechno stojí peníze, ani tato exhibice není levná. Každý pořadatel, když má na akci výborné ohlasy, tak čas od času pomýšlí na Světový pohár. A ty ambice mohou být reálné. Světová lyžařská federace by mohla slyšet na zdejší výjimečné prostředí.
Nutná by byla větší podpora českého svazu.
Určitě. Bez toho by to nešlo. Ale při takhle výjimečné akci bych se divil, kdyby tu podporu nevyslovil.
Spíše jde o to, že Martin Kráčalík z pořádající agentury Seven Days označil přístup Svazu lyžařů České republiky k ostravskému závodu za laxní.
Jsou to dvě strany a každá si hájí své. Nechci lidi ze svazu lyžařů nijak omlouvat, protože v mnoha ohledech jsem s nimi byl také v rozporu, ale nyní je pro ně prioritní olympiáda. City Cross Sprint je tady šestým rokem, takže jeho pořadatelé zřejmě už zjistili, jestli je nezájem dlouhodobý. Netuším. Nechci to rozebírat, protože jsem tady byl jako závodník a ty vztahy neznám.
Nemrzí vás, že běh na lyžích zaostává za biatlonem?
Biatlon má výborně zvládnuté televizní přenosy. A napětí do závodů přináší střelnice. Do poslední chvíle nikdo nemá nic jistého, což se u běžeckého lyžování trošičku vytrácí. A samozřejmě k tomu přispěly i výsledky českých běžkařů. Ty šly dolů po konci kariéry Katky Neumannové, mé a Martina Koukala. Od úspěchů se odvíjí i odezva publika.
Zkusil jste někdy biatlon?
Dvakrát jsem s ním koketoval. Jednou dokonce za asistence biatlonového šéftrenéra Ondry Rybáře, který se mi celé odpoledne věnoval. Jakmile jsem vleže střílel na stojákové terče, na ty větší, tak jsem tři čtyři z pěti dával. Ale nedovedu si představit přijet tam rozpumpovaný z běhu, dát rychle ty rány a jet dál. Moje taktika by asi byla - rychle střílel někam do vzduchu, rychle odjel trestné okruhy a pokračoval dál...
Může City Cross Sprint přispět k popularizaci běhu na lyžích?
To ano, nejméně popularitu lyžování v regionu zvyšuje hodně. Ostraváci obvykle jezdí do Beskyd, Jeseníků a teď mají sníh přímo ve městě, protože tu dráhu během týdne mohou využít. Ale aby to našemu sportu pomohlo výrazněji, chtělo by to zásadnější součinnost se svazem, aby tady poslal vlastní instruktory a ti aktivně oslovovali školy, jejichž žáci by přijeli. Z desítek škol by se mohly vyklubat dvě tři děti, které by se běhu na lyžích věnovaly více. Je to mravenčí práce.
