„Neexistuje žádný plán B, žádný jiný způsob, jak se připojit k NATO, než vyřešit problém s názvem,“ řekl Stoltenberg makedonským představitelům během své dvoudenní návštěvy Skopje.
Spojenci se podle něj už dávno dohodli na tom, že zemi dají pozvánku k připojení k Alianci, jakmile bude vyřešen spor s Řeckem o označení „Makedonie“.
Kvůli letitému sporu Makedonie čeká na pozvánku do NATO už od roku 2002. Prakticky šestnáct let Řecko blokuje zahájení přístupového procesu.
Soudní verdikt z HaaguUž v prosinci 2011 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že Řecko nemělo právo blokovat žádost Makedonie o členství v Severoatlantické alianci kvůli dlouhodobému sporu o název makedonského státu. K rozsudku se tehdy přiklonilo 15 z 16 soudců velkého senátu. Makedonie si u haagského soudu stěžovala, že Řecko svým postojem k její přihlášce do NATO porušilo jeden z článků vzájemné mezistátní smlouvy z roku 1995. Ve smlouvě se píše, že Atény nebudou bez ohledu na dlouhodobé spory o název státu Makedonii bránit v začlenění do mezinárodních organizací, pokud druhá strana dohody použije název "Bývala jugoslávská republika Makedonie". Spory měla urovnat OSN, ale dosud se jí to nepodařilo. Řecko název "Makedonie" považuje přinejmenším za nepřesný a za potenciální ohrožení své teritoriální integrity. Rozsudek byl pro Makedonii spíše symbolické vítězství, soud totiž Řecku nenařídil změnu postoje. |
Atény tvrdí, že toto pojmenování přísluší jen oblasti na severu Řecka a požadují, aby bývalá jugoslávská republika, která vznikla v roce 1991, užívala jiný název.
Skopje na mezinárodní scéně užívá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM), pod kterým byla země na nátlak řecké diplomacie v roce 1993 přijata do OSN. Ale ani to Řecku dosud nestačilo, i když více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i České republiky, zemi uznává pod názvem Makedonská republika.
Nyní se však zdá, že by se patová situace mohla v dohledné době změnit. Představitelé Řecka i Makedonie se před týdnem dohodli na zahájení rozhovorů o sporném názvu. Makedonie je připravená ustoupit.
Podle Stoltenberga země ale musí pokračovat v klíčových reformách, které současná makedonská vláda nastartovala. Vyzval zemi, aby zlepšila právní stát, budovala dobré vztahy se sousedními zeměmi a rozvíjela multietnickou společnost. „Není to snadné, ale můžete to dokázat... Chceme, abyste uspěli,“ prohlásil Stoltenberg po setkání s premiérem Zoranem Zaevem.
Jeho koaliční sociálně demokratická vláda se dostala k moci loni v květnu po dramatických událostech. Do budovy makedonského parlamentu vtrhli rozlícení stoupenci nacionalistického konzervativního expremiéra Nikoly Gruevského. Při násilných střetech tehdy bylo zraněno sto lidí, včetně Zaeva, který se dohodl na sestavení koaliční vlády do té doby opozičních sociálních demokratů se stranami makedonských Albánců, tvořících zhruba čtvrtinu obyvatelstva země.
„Děláte pokrok. Odvrátili jste se od politické krize, které jste loni čelili. A nyní budujete stabilitu. Pohybujete se správným směrem a uskutečňujete reformy, které jsou oceňovány všemi spojenci NATO,“ chválil Stoltenberg.
