S výrazným nedostatkem zaměstnanců se potýká Jihomoravský kraj. Firmy tak musejí pracovníky „krást“ konkurenci, už teď je ale jisté, že řada z nich se bez posil ze zahraničí neobejde. Přetahovaná na trhu práce má pro lidi zásadní pozitivum – navyšování platů. Některé společnosti pro letošek ohlásily jejich více než desetiprocentní růst.
Zřetelně si polepší třeba zaměstnanci energetického gigantu Innogy, který v kraji dává práci sedmi stovkám lidí. Vedení společnosti se dohodlo s odboráři na zvyšování mezd do roku 2020 – celkem v průměru o 18 procent. Navíc na konci roku každý dostal mimořádnou odměnu 12 tisíc korun.
„Reagujeme tím na situaci na trhu práce. Chceme být preferovaným zaměstnavatelem pro nejlepší talenty a odborníky na trhu,“ vysvětlila personální ředitelka Innogy Erika Vorlová.
Společnost také zvýšila počet dnů osobního volna s náhradou mzdy, tzv. sick days, z původních tří na pět. Zvedla i hodnotu stravenek z 80 na 100 korun. „Chceme ocenit stávající zaměstnance a zároveň naplňovat naše ambice – tedy patřit mezi nejlepší a inovativní firmy na trhu. A k tomu potřebujeme ty nejlepší lidi,“ prohlásil předseda představenstva Martin Herrmann.
Oběd za pět korun
Navýšení mezd až o 13,5 procenta ohlásila i společnost Saint-Gobain Adfors CZ ve svém závodu v Hodonicích na Znojemsku, kde vyrábí skleněná vlákna pro stavebnictví. Na dělnické pozici se plat v průměru vyšplhá na 35 tisíc korun.
Navyšování tady začalo již v říjnu, kdy lidé pracující ve směnném provozu dostali přidáno dva tisíce korun a přilepšili si tak o 6,5 procenta. Víc peněz na výplatní pásce pak mohou očekávat od 1. dubna.
Zaměstnanci mají nárok i na dotovaný oběd v kantýně za pět korun, příspěvek na pojištění či týden dovolené navíc. „Naše firma dlouhodobě roste, daří se jí a má dobré výsledky, což nám umožnilo poměrně výrazné navýšení mezd. Reagujeme tím na aktuální situaci na trhu práce, která klade na pracovníky nebývalý tlak,“ podotkl Miloš Pavliš, ředitel společnosti, která potřebuje nabrat kolem desítky pracovníků na dělnické, technické i administrativní pozice. Zvyšuje proto i nástupní mzdy – ta se třeba u dělníků pohybuje mezi 28 až 30 tisíci korunami.
Nové lidi bude přijímat i břeclavský Gumotex, kde pracuje tisícovka zaměstnanců. Uvítá asi dvacet lidí, převážně do výroby. Mzdy tady navyšovali již loni o tisíc korun měsíčně.
„Další přilepšení jsme připravili od Nového roku. Mzda se navyšuje dělníkům v průměru o sedm procent a technikům o pět procent. Přepočteno na peníze se základní mzda zvedla minimálně o 1 200 korun. Toto navýšení má další dopad na zvýšení prémií i třinácté platy,“ vypočetl tajemník společnosti Pavel Kašuba.
Gumotex letos mezi firmami zazářil – stal se exportérem roku. „Velmi nás těší, že nezůstává bez povšimnutí snaha získávat nové trhy v těžké konkurenci. Je to pro nás ocenění společné týmové práce, pochvala našich lidí, kvalitních výrobků a určitý odraz toho, jak jsme vnímáni veřejností a obchodními partnery,“ zhodnotil Kašuba.
IT specialisté přecházejí z nadnárodních firem do českých
Nové pracovní příležitosti letos nabídne i jihomoravský RegioJet. Strojvedoucí a stevardy v řádu desítek lidí nabere hlavně na provoz linky do Vídně. „Dále samozřejmě budeme hledat nové zaměstnance na pokrytí fluktuace. Aktuálně poptávanou pozicí jsou i řidiči autobusu. Ti si u nás můžou na mezinárodních linkách vydělat více než 35 tisíc korun čistého,“ podotkla mluvčí společnosti Klára Majíčková.
Většina firem se shoduje, že shánět nové pracovníky je obtížné, problémy s nedostatkem zaměstnanců mají už ale i IT firmy, které si v minulosti mohly vybírat.
„Sledujeme častější odchody některých specialistů z nadnárodních firem. Mezinárodní společnosti typu Red Hat, NetSuite nebo IBM si vždy volily, koho přijmou. Nyní ale nastává přechod lidí zpět do menších českých firem, které mají zakázky a musejí mít pracovníky za téměř každou cenu,“ nastínil Ladislav Chodák, předseda představenstva Regionální hospodářské komory Brno.
„Je zřejmé, že bez zahraničních posil situaci v kraji, potažmo v celém Česku vyřešit nepůjde. Už jsme zahájili aktivity v dovozu pracovní síly z kulturně přijatelných oblastí – zejména z Ukrajiny, Srbska, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory,“ přiblížil Chodák.
Chybí svářeči i řidiči kamionů
Navíc průzkum komory z posledního kvartálu roku 2017 dokazuje, že o zaměstnance ze zemí mimo Evropskou unii je stále větší zájem. „Téměř 48 procent respondentů z řad personalistů a majitelů různých společností uvedlo, že by rádi přijali zaměstnance z Ukrajiny. Více než 26 procent pak mělo zájem i o pracovníky ze Srbska či Ruska,“ dodal Chodák.
Největší poptávka je po dělnických profesích, jako jsou svářeči či obráběči. Cizince by ale podniky chtěly přijmout i třeba na volná místa řidičů kamionů.
Zatímco lidé přicházející ze států Evropské unie mají podmínky téměř srovnatelné s Čechy, ostatní čeká důkladný schvalovací proces.
„K obdržení zaměstnanecké karty potřebují mnohdy prokazovat odbornou způsobilost, musejí předkládat existující pracovní smlouvu a prověřována je i společnost, pro kterou mají pracovat. Při změně pozice či zaměstnavatele navíc musejí vše hlásit. Pokud by pak o práci přišli a do dvou měsíců nepodali souhlas se změnou zaměstnavatele, karta jim zanikne bez nároku na obnovu,“ upřesnil ředitel Regionální hospodářské komory Brno Čeněk Absolon.
