„Podle mého nemá žádnou kulturní hodnotu. Navíc je v dezolátním stavu. Pochybuji, že prohlášení bývalé nevyužívané márnice za památku něco řeší. Spíš to vše komplikuje. Jenom se zakonzervuje její stav,“ uvedl správce farnosti Loštice Moravičany Kristian Libant.
Sám se přiklání k jednoduché opravě, například pro úschovu kol lidí, kteří přijíždějí na hřbitov.
„Zachraňovat složitě a nákladně tuto budovu jako památku postrádá smysl,“ míní zástupce církve, která budovu vlastní.
O hřbitov se stará obec a starosta Antonín Pospíšil vše vidí podobně. „Docela mě to udivilo, když jsem se dozvěděl, že památkáři prohlásili márnici za památku. Je zvláštní, co všechno může být památkou,“ řekl s tím, že podle něj je márnice zralá na zbourání.
„Obec církvi přispívá na různé investice spojené s farností. Oprava podle požadavků památkářů by přišla minimálně na statisíce korun. To bych nepovažoval za rozumně vynaložené peníze,“ sdělil.
Podle památkářů jde o vzácnou ukázku dobového pohřebnictví
Památkáři si ale za rozhodnutím prohlásit přístavek postavený v roce 1896 za památku stojí.
„Památková hodnota márnice spočívá především v jejím začlenění k velmi cennému areálu kostela svatého Jiří s kaplemi, farou a školou. Původně byla projektována pro farní úřad jako komora pro kostelní a hřbitovní potřeby, která má být tradiční součástí zázemí hřbitova,“ uvedl mluvčí olomoucké pobočky Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.
Podle památkářů jde o jednoduché přízemní stavení z cihelného zdiva s valbovou střechou krytou břidlicí.
„Jedná se o užitkovou architekturu zachovanou ve své autenticitě, která vzácně dokládá dobovou organizaci pohřebnictví z druhé poloviny 19. století,“ argumentuje Staněk.
Nepřímo tak potvrdil obavy zástupců obce a církve, protože podle něj památkáři nepovolí jakoukoli přestavbu, která nebude v souladu s tím, jak budova původně vypadala. A nepovolí ani zbourání.
