Ještě v polovině října vypadaly vyhlídky zámku více než černě. Obec dostala od majitele nabídku odkupu pozemků po demolici památky a část zastupitelů v tom viděla možnost, jak zbavit obec rozpadající se ruiny, jež už řadu let Dlouhou Loučku jen hyzdí.
Výhrady tak zaznívaly hlavně k ceně 500 korun za metr čtvereční, na místní poměry vysoké, která by celkově znamenala výdaj 3,3 milionu korun.
Zchátralý zámek |
Do situace ale nyní promluvil Jaromír Schoffer, milovník historie, jenž stojí například za obnovou zdevastované tvrze v Nemili na Šumpersku. Před zastupitele předstoupil s tím, že chce zámek zachránit a má smlouvu, podle které už ho i vlastní. Řekl, že s realitní společností zastupující vlastníka se dohodl už v létě.
„Mám podepsanou kupní smlouvu se společností Cream Real Estate a návrh na vklad do katastru. Dohoda byla, že zaplatím symbolickou částku a uhradím všechny poplatky spojené s prodejem a převodem. Vypadalo to, že budou rádi, že se zámku zbaví,“ řekl Schoffer MF DNES.
„Jenže vklad do katastru poté neprovedli, odmlčeli se a místo toho přišel na obec návrh na prodej pozemku po demolici. Zřejmě si spočítali, že takhle by z toho ještě získali nemalé peníze, byť by to znamenalo zámek zbourat,“ dodal.
Zastupitelstvo následně nabídku nákupu pozemků odmítlo. „Důvodem byla jednak vysoká požadovaná cena, jednak se části zastupitelů nelíbil ani fakt, že by obec měla podpořit zbourání zámku. A vystoupení pana Schoffera také sehrálo roli, protože to vypadá na nefér jednání ze strany vlastníka vůči němu i obci,“ shrnul starosta Ladislav Koláček.
K prodeji za symbolickou částku se nyní vlastník nechce znát
Nedlouho po záporné odpovědi přesto dorazil na úřad další e-mail s novou nabídkou, tentokrát na poloviční cenu. Rozhodnutí obce se ale nezměnilo.
„Po poradě pracovní skupiny zastupitelů je naše stanovisko takové, že jsme ochotni přistoupit pouze na nabídku na stejné úrovni, jakou uzavřel pan Schoffer. Tedy odkup zámku i pozemků za symbolickou korunu a obec by dále uhradila související poplatky. Další naší podmínkou je také okamžité ukončení odvážení čehokoli ze zámku, což se stále děje, a zastavení jeho další devastace,“ sdělil Koláček.
Takové podmínky ale zástupce vlastníka odmítl. „O takové nabídce prý vůbec nebudou jednat. Takže teď vše znovu projedná prosincové zastupitelstvo a probereme případný další postup,“ nastínil starosta.
Jednu památku už jsem opravil, říká zájemceNečekanou postavou, která může změnit osud zámku v Dlouhé Loučce, se stal milovník historie Jaromír Schoffer. Jednu památku v kraji, tvrz v Nemili na Šumpersku, už zachránil. Zchátralý zámek se zdá být ještě mnohem větší výzvou, on si na ni ale věří. Opravdu lze zámek zachránit? Stav budovy ale vyvolává otázku, zda už není příliš pozdě. Odhady ceny oprav ale už před řadou let začínaly na částce čtvrt miliardy. I tak by šlo o náročnou záležitost. Máte nějakou podporu? |
Schoffer už kvůli postupu firmy zvažuje trestní oznámení. „Opakovaně jsem ji urgoval, mimo jiné i s upomínkou toho, že jejich kroky hraničí s pokusem o podvod. Nyní hodnotím, jak dál postupovat. Pořád doufám, že to vyřešíme bez soudních tahanic, jejich právní zástupce mi odpověděl, že vše bude projednáno. Mým cílem nadále je, aby zůstala šance zámek zachránit,“ uvedl.
Zámek má propadlé střechy i část střechy, zřítil se i kus zdi
MF DNES požádala o vyjádření také realitní společnost Cream Real Estate zastupující vlastníka. Operátorka call centra uvedla, že pracovník, který má zámek na starosti, je dlouhodobě nemocný a do doby, než jeho agendu převezme někdo jiný, nelze poskytnout jakékoli informace.
Se samotným vlastníkem zámku, zlínskou firmou Elitex strojírna, se není možné spojit, neboť veřejně dostupná telefonní čísla jsou zrušená.
Historie zámku v Dlouhé Loučce sahá do počátku 18. století. Původně barokní zámek nechal v letech 1708–1709 na místě někdejší tvrze vystavět velmistr řádu německých rytířů Franz Ludwig z Beirheimu.
Za napoleonských válek sloužil zámek jako lazaret, ve 30. letech 19. století se pak dočkal rozsáhlé klasicistní přestavby a přibyla kaple. Rovněž během první světové války sloužil jako lazaret, na začátku té druhé byl zabaven nacisty a vznikl zde zajatecký tábor. Za komunismu se stal majetkem státu a do poloviny 80. let tu byly sklady obuvi.
V roce 1986 částečně vyhořel a po provizorním zastřešení začal chátrat, nic na tom nezměnil ani porevoluční přechod do soukromých rukou. Stav zámku se postupně zhoršoval, uvnitř se například propadly stropy a část střechy. Vše vyvrcholilo letos v dubnu zřícením několik desítek metrů dlouhé části jedné ze zdí (o zřícení zámku se dočtete zde).
Podívejte se, jak vypadal zámek po zřícení desítek metrů zdi
10. dubna 2017 |