Ruští atleti už přišli například o loňské olympijské hry v Riu de Janeiro i o letošní mistrovství světa v Londýně, po tomto verdiktu je prakticky vyloučena jejich účast na březnovém halovém mistrovství světa v Birminghamu a srpnovém evropském šampionátu v Berlíně.
Značný vliv na rozhodnutí rady IAAF měl deset dnů starý verdikt Světové antidopingové agentury WADA. Ta na jednání v Soulu rozhodla, že ruské antidopingové agentuře RUSADA zatím nevrátí akreditaci pro provádění testů. To může negativně ovlivnit také šance ruských sportovců na účast na únorových zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu. O případných sankcích rozhodne Mezinárodní olympijský výbor 5. prosince.
Ani podle IAAF se situace v Rusku dosud nevrátila k běžnému standardu. „Některé podmínky byly splněny, ale jiné důležité body dosud ne. Proto jsme radě IAAF navrhli, aby opětovné přijetí ruské atletické federace neschválila. Rada s tím jednomyslně souhlasila,“ řekl šéf zvláštní vyšetřovací skupiny Rune Andersen.
Podle WADA Rusové odmítají klíčový požadavek - veřejně uznat výsledky vyšetřování Richarda McLarena o státem řízeném dopingu v zemi. To je zásadní i pro IAAF. „Bez uznání tohoto bodu neexistuje jistota, že se to nestane znovu,“ řekl Andersen. Zároveň prohlásil, že komunikace s ruskými funkcionáři pro něho byla velkým zklamáním.
Startovat na mezinárodních soutěžích může pouze omezený počet ruských atletů, kteří prokázali, že byli delší dobu testováni mimo ruský antidopingový systém. Nemohou ale startovat v národních barvách, jsou vedeni jako neutrální sportovci a v případě jejich vítězství se nehraje ruská hymna.
Naposledy jednala IAAF o trestu pro ruskou atletiku na kongresu před začátkem srpnového MS v Londýně. Také tehdy dopadlo hlasování jednoznačně. Kvůli velkému počtu dopingových nálezů věnuje IAAF zvýšenou pozornost také Bělorusku, Ukrajině, Etiopii, Keni a Maroku.
