O protialkoholních záchytných stanicích se říká, že jsou to nejdražší hotely v Česku. Opilci například zaplatí za vystřízlivění na jihlavské záchytce, která je jediná v kraji, rovné čtyři tisíce korun.
Dalo by se tedy usuzovat, že to může být docela dobrý byznys, když ročně na záchytce přenocuje více než 1 100 osob.
Opak je však pravdou - až 60 procent zachycených částku neuhradí a dluh se už většinou nepodaří vymoci.
Ekonomické důvody jsou tak jednou z hlavních příčin, proč Služby města Jihlavy, které jihlavskou záchytku provozují, odstoupily od smlouvy s Krajem Vysočina, jenž službu zřizuje.
„Máme zájem i nadále záchytku provozovat, ale za současných finančních podmínek to nejde,“ vysvětluje Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy.
Kraj dává ročně na provoz 5 milionů korun. Bez výběrového řízení může částku navýšit na 5,5 milionu. „Pro nás je tato suma nepřijatelná. Provoz stojí daleko víc,“ připomíná Málek.
Kraj proto musí najít do konce března nového provozovatele. „Výběrové řízení je připravené a na nejbližší Radě kraje ho budeme projednávat. Do konce ledna bychom měli vědět, kdo se do veřejné zakázky přihlásil a za jakou cenu. V březnu bychom měli mít podepsanou smlouvu s novým provozovatelem,“ věří náměstek hejtmana Vladimír Novotný.
Zachycená osoba má mít telefon u lůžka k přivolání obsluhy
Nelibost u provozovatelů záchytek vyvolala také nová vyhláška ministerstva zdravotnictví, která navazuje na protikuřácký zákon. Podle ní by se měla podoba protialkoholních záchytných stanic podobat zdravotnickému zařízení s určitým komfortem pro klienty.
Jedním z požadavků nové vyhlášky je například umístění signalizačního zařízení, kterým by si zachycená osoba přivolala pomoc personálu. Dále by měla být na záchytkách i toaleta oddělená od okolního prostoru, ve vyhlášce jsou i požadavky na stálost a parametry denního osvětlení, vymezený počet metrů čtverečních na jednoho klienta či posílení počtu zdravotnického personálu. Hotový hotel.
Záchytky teď mají rok na to, aby se podmínkám nové vyhlášky přizpůsobily. „Pokud se to bude muset všechno dodržet, bude to znamenat velké finanční náklady. Otázkou je, kdo to zaplatí. Zřizovatel, provozovatel, nebo ministerstvo?“ ptá se Málek.
„Z 80 procent jsou to agresivní jedinci, žádní krotcí beránci“
Podle něj je většina požadavků v novém znění vyhlášky zbytečných a nejednoznačně definovaných.
„Je potřeba si uvědomit, že zachycení jsou z 80 procent agresivní jedinci pod vlivem alkoholu. Nejčastějším důvodem záchytu je ohrožování vlastního života, napadání rodinných příslušníků či jiných spoluobčanů. Rozhodně se nechovají jako beránci,“ zdůrazňuje mluvčí a připomíná nedávný případ, kdy klient záchytky vytrhl ze zdi nejen ventilátor, ale i kameru, která jej monitorovala, a zcela rozcupoval matraci, na které ležel.
„Jde o to, aby místnost byla co nejjednodušeji vybavená, aby nebylo co zničit. Nedovedeme si představit, že by tam měli například nějaký přivolávací telefon nebo oddělené záchody. To bude okamžitě terčem útoku,“ dodal Málek.
Na začátek prosince je proto svoláno setkání provozovatelů záchytných stanic, kteří by chtěli vyhlášku připomínkovat. K tomu se chystají i kraje. „Rádi bychom na základě našeho tlaku docílili změn v této vyhlášce. Některé věci jsou tam úplně zbytečné,“ uvedl náměstek hejtmana Vladimír Novotný.
