Za zvýšenou návštěvností stojí hned několik faktorů - lidé jsou díky růstu mezd ochotnější utrácet. Zvyšuje se také zájem o pobyty hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Do země se částečně vrací ruská klientela a nakonec je tu napětí ve světě, kvůli kterému se řada Čechů bojí za hranice a preferuje dovolenou doma.
Podle Svazu léčebných lázní je letošní obsazenost lepší než loni. Zhruba třetinu návštěvníků tvoří pojištěnci, kterým na pobyt přispívají pojišťovny, zbytek jsou samoplátci, kteří si pobyt hradí sami. Z hlediska pobytových dnů a obsazenosti však pojištěnci představují více než polovinu z využité kapacity. Zjednodušeně řečeno, v lázních stráví delší dobu.
„Počty samoplátců jsou vyšší než počty pojištěnců, ale v počtech přenocování je poměr opačný. Vždy to je zhruba 60:40,“ říká Eduard Bláha, spolumajitel největší lázeňské skupiny Spa & Wellness Nature Resorts.
Investor plánuje ve Františkových Lázních špičkovou rehabilitační kliniku |
Ta provozuje lázně v Luhačovicích a Jáchymově. Do prvně jmenovaných jezdí především domácí klientela, do druhých cizinci. Konsolidované tržby Bláha odhaduje na více než miliardu. EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) má přesáhnout 200 milionů. Skupina disponuje více než dvěma tisíci lůžky a kapacitu chce v budoucnu ještě navyšovat. V roce 2019 plánuje v Luhačovicích vybudovat nový lázeňský komplex.
Nejlepší za posledních pět let považuje letošek spolumajitel sítě čtyř lázeňských komplexů Royal Spa Martin Plachý. Ten odhaduje růst návštěvnosti i tržeb o 3 až 5 procent. A plánuje řadu investic. „Ty budou v příštím roce dosahovat řádu desítek milionů korun a budou se týkat především obnovy a modernizace,“ plánuje Plachý, jehož rodina lázně vlastní společně s podnikatelem Zdeňkem Zemkem.
I v těchto lázních převažují hosté, kteří si pobyt hradí sami. Podle Plachého hlavně proto, že nechtějí spoléhat na politiku státu. Právě na ní totiž závisí podíl pojištěnců zdravotních pojišťoven.
„Sehnat personál nebylo za dvacet let těžší“
Do Česka se také začínají vracet Rusové, kteří patří spolu s Němci a Slováky mezi nejčastější skupinu lázeňských hostů z ciziny. Tržby od cizinců však letos sníží posilující koruna.
Rozmach lázeňského byznysu začíná škrtit problém, který zužuje prakticky všechny tuzemské firmy napříč obory - nedostatek lidí. V lázeňství jich podle odhadu svazu nyní chybí okolo 10 procent. Hledají se zdravotníci i personál do stravovacích a ubytovacích provozů. „Tak obtížné sehnat lidi pro zajištění provozu tady za posledních 20 let ještě nebylo,“ poukazuje Plachý.
Situaci může podle Svazu léčebných lázní ještě zhoršit návrh úhradové vyhlášky pro rok 2018, která počítá s meziročním růstem pro následnou lůžkovou péči o sedm procent. Netýká se to však lázeňské péče pro dospělé, což je podle nich diskriminační a v důsledku to může poškodit klienty pojišťoven.
Kolik platí pojišťovny za den v lázních
„Lázně budou muset část kapacit pro pojišťovny nabídnout hostům, do jejichž ceny si mohou zahrnout rostoucí náklady na mzdy. Ty rostou meziročně o více než 10 procent letos a porostou dále,“ říká Eduard Bláha, který je zároveň prezidentem Svazu léčebných lázní.
Ministerstvo zdravotnictví však argumentuje tím, že v období mezi roky 2013 až 2017 narostly úhrady lázním o 112 procent - nejvíce ze všech segmentů zdravotní péče. A že růst mezd v letošním i příštím roce by měl pokrýt přirozený nárůst počtu návštěvníků, který lázně očekávají v příštím roce.
Ministerstvo v plánované vyhlášce počítá s růstem příspěvku na lázeňskou péči pro děti s odůvodněním, že lázně pro dospělé si dokážou vydělat jinde, a dětské ne. Bláha však poukazuje na to, že v Česku neexistují výhradně dětské lázně, ale vždy mají provoz i pro dospělé. „A hlavně, pokud lůžko prodám cizinci, tak nebude volné pro pojištěnce,“ dodává.
