Z hlediska návštěvnosti si tedy podle odhadů Eduarda Bláhy, prezidenta Svazu léčebných lázní České republiky, nebudou mít podnikatelé na co stěžovat. Nadcházející sezona v českých lázeňských městech bude podle něho vynikající, nebo mírněji řečeno jedna z těch lepších.
Horší to už ale bude se ziskem podnikatelů, jehož stále větší část musejí obětovat právě na rostoucí mzdy zaměstnanců. Udržet si je bude podle Bláhových slov navíc čím dál těžší.
Karlovarský kraj patří dlouhodobě k regionům s nejnižší průměrnou mzdou. Ta podle Českého statistického úřadu aktuálně činí 23 612 korun oproti 29 320 celorepublikového průměru.
Ekonomická data přitom podle Stanislava Kříže, ředitele Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje, hovoří jasně: „Ve službách jsou nejnižší mzdy.“ Právě služby přitom zaměstnávají v regionu nejvíce lidí.
„Všude okolo sebe ovšem od zaměstnavatelů slyším, že přidávají,“ konstatoval Kříž. Podnikatelé ve službách a cestovním ruchu ovšem podle něj narážejí na jeden zásadní problém. V tomto segmentu se nikdy nebude utrácet tolik peněz, aby to mohlo zaručit takové platy jako třeba ve výrobní sféře.
„Takové výše zřejmě nikdy nedosáhneme. To by se musely v regionu střídat miliony a miliony návštěvníků a služby by musely být na sedmihvězdičkové úrovni. Důležité je udržet si kvalitu a nadále ji rozvíjet,“ doplnil Kříž.
Region turisty láká
To, že se úroveň služeb v regionu daří dlouhodobě držet na dobré úrovni, nejlépe dokumentuje statistika návštěvnosti. Ta Karlovarský kraj řadí po Praze k nejnavštěvovanějším regionům republiky, na čemž má podíl i lázeňství, které kraj proslavilo po celém světě.
„V loňském roce jsme zaznamenali nejvyšší nárůst počtu turistů v rámci celé republiky,“ uvedla Jana Špačková z krajské správy Českého statistického úřadu v Karlových Varech. Vysoko nad republikovým průměrem je podle statistiky přírůstek jak zahraničních, tak tuzemských návštěvníků. Strávili zde také průměrně nejvíce nocí.
„U tuzemských návštěvníků to bylo 4,5 přenocování na hlavu, u zahraničních pak 5,3,“ upřesnila Jana Špačková statistiku, která rovněž region katapultuje na absolutní republikovou špičku.
Krizi finanční střídá krize personální
Vývoj tak jasně ukazuje, že krize, kterou si lázeňství prošlo v letech 2012 až 2014, odezněla. Podle odborníků ovšem hrozí, že ji nahradí krize jiná, personální. „Je to dané socioekonomickými faktory regionu. Zejména blízkost Německa nenahrává stabilizaci situace,“ naznačil Eduard Bláha. To podnikatele nutí zvyšovat mzdy.
O jaké profese je také zájem
|
V lázeňství v Karlovarském kraji stouply meziročně o devět procent. A to vše za situace, kdy platby od zdravotních pojišťoven zůstávají řadu let na stejné úrovni.
„Loni jsme dosáhli zhruba stejných objemů výkonů jako v roce 2011. Za těch pět let ovšem stouply platy všech pracovníků v lázeňství o řadu procent. Lékaři si například polepšili o 31 procent, fyzioterapeuti o 22, umývači nádobí o 21,5,“ konstatoval Bláha.
Problém dnes už není podle něj sehnat kvalifikované lidi, jako lékaře či fyzioterapeuty. „Největší potíž je sehnat a hlavně udržet si právě ty základní profese, jako jsou zmiňovaní umývači nádobí, servírky či pokojské,“ dodal prezident svazu léčebných lázní.
