Když svůj nápad letos v lednu představil Lucii Chytilové, která právě začala pracovat v ploskovickém zámku, jeho myšlenka ji nadchla. Společně zorganizovali řezbářské sympozium, které by se mohlo stát zajímavou tradicí.
„Byl to nultý ročník, který má prověřit, zda to bude fungovat. Zatím máme samé pozitivní ohlasy, což je pro nás veliká motivace do příštích let,“ uvedla Chytilová.
Řezbáři se rozhodli udělat z poražených kaštanů lavičky.
„Sochy jsou totiž méně kontaktní, když ale na dřevu člověk sedí, více se s ním propojí,“ přiblížil Matějka s tím, že každé dílo vzniká na konkrétní místo v parku, které si vybral sám řezbář.
Matějkova lavička ve formě dvou protilehlých vln bude stát pod obrovským solitérním dubem.
Lidé si mohou na lavičku sednout i lehnout
„Vlna znázorňuje zároveň okraj listu i zakulacení zámeckých arkád. Lidé si na ni budou moci nejen sednout, ale i lehnout a dívat se do nádherné koruny dubu. Navíc se zde často fotí svatby, takže ji budou moci využít,“ poznamenal Matějka.
Druhou lavičku vytvořil sochař Josef Šporgy z Orasína v Krušných horách.
„Bude to pohodlné křeslo, takový vyříznutý divan, jenž se hodí k baroknímu zámku. Stát bude v rohu parku u vzrostlých lip porostlých břečťanem, kde je krásný kout vhodný k meditaci,“ řekl Šporgy.
Třetí účastník sympozia David Fiala z Krabčic se rozhodl udělat lavici na místo, kterému se říká Pahorek lásky. Z mohyly u zámecké zdi, kde je pochována oblíbená kobylka jedné místní hraběnky, je krásný pohled na Říp.
Pro svou lavici využil rozsochu kmene a vyřezal rodinnou lavičku, na níž bude možné sedět po obou stranách.
