Na konci srpna se to podařilo projektu Vandrovali hudci, který vyprodal amfiteátr ve Valašském Meziříčí. Tisícovka lidí sledovala jedinečné spojení Hradišťanu Jiřího Pavlici a Vlasty Redla s kapelou.
„Po téměř tříhodinové palbě písní amfiteátr několikrát aplaudoval vestoje,“ líčí Ondřej Smolka z meziříčského kulturního zařízení.
Pavlica a Redl, to jsou osvědčená jména spjatá s regionem, na která se chodí ve velkém počtu. Kolik ale podobně divácky atraktivních místních muzikantů vůbec je? MF DNES oslovila promotéry a lidi pohybující se v hudební branži s otázkou – které skupiny pocházející z kraje jsou divácky nejatraktivnější a mohou hrát samostatný koncert pro větší počet návštěvníků?
Mezi odpověďmi nejvíce zaznívala trojice jmen: Hradišťan, Fleret a Mňága a Žďorp. „Hradišťan je díky Jurovi Pavlicovi nadnárodní pojem,“ přisvědčil šéf Agentury Velryba Michal Žáček. „Fleret je zase zajímavý svojí univerzálností – zahraje od bigbítu až po folklor.“
Hodně se chodí na metalové koncerty i vesnické zábavy
Zmíněné kapely se liší. Hradišťan hrává ve Zlíně pravidelně vánoční koncert v Kongresovém centru (letos to bude s ostravskou filharmonií) a objíždí i menší města – v listopadu se zastaví v Uherském Brodě. Mňága a Žďorp je typicky klubová kapela, v prosinci dorazí do zlínského klubu Fénix.
Fleret je ojedinělý právě šíří svého repertoáru. „Jezdíme hrávat na folklorní festivaly, ale umíme i přitvrdit, takže nás berou na Masters of Rock,“ popisuje kapelník Zdeněk Hrachový. „Lidi si s námi rádi zazpívají. Máme lidové texty, nemotáme do nich politiku, spíše jsou o radostech života,“ poznamenal. I proto má Fleret už nyní plný diář na příští rok.
Regionální hudební scéna má dvě specifika. Prvním z nich je početné zastoupení fandů tvrdé muziky. Do Zlína se na koncerty sjíždějí stovky až tisíce metalistů, lákají je ale zahraniční jména. „Lokální kapely samostatný koncert neutáhnou. Dáváme jim spíš šanci jako předskokanům, ať už jde o Power5, Forrest Jump nebo Free Fall,“ řekl ředitel agentury Pragokoncert Jiří Daron.
„Za zmínku stojí určitě i Krabathor a Hypnos. V zahraničí jsou paradoxně známější než u nás, ale na koncertě v Míru v Uherském Hradišti měli plno,“ doplnil Filip Dohnal z Vichr Production.
A druhá zajímavost: velká obliba vesnických zábav a kapel, které na nich hrávají. Za špičku jsou považováni Kosovci. „To je nejlepší zábavovka, jaká v Česku hraje, shodl jsem se na tom i s řadou dalších muzikantů,“ chválí je Hrachový. „Zábavy bych nepodceňoval, návštěvnost mívají i ve stovkách lidí. A Kosovci fakt umí, kolikrát zahrají a zazpívají snad i lépe než originál.“
Lidi nejvíc zajímá mainstream
Kromě známých a už zavedených jmen se dají najít také nové tváře, které mají potenciál zaujmout. Třeba písničkář Tom Artway pocházející z Vlachovic, který získal v květnu při předávání cen Akademie populární hudby dvě sošky Anděla. Ve Zlíně se už představil jako předskokan Tomáše Kluse.
Další tipy na talentované kapely má Žáček, který hudební scénu sleduje hodně pozorně. „Roland Hamaj Trio, Magdalena Davida Malaníková, Lucka Redlová, Jitka Šuranská... Na ty bych určitě upozornil,“ uvedl. „Dobrá muzika není svázaná s patriotismem, kapelu nemusíte mít rád jen proto, že je odsud. Ale i u nás se dá najít hodně zajímavých tvůrců,“ dodal šéf Velryby.
„Kdysi jsem viděl Xindla X, když začínal. Říkal jsem si: Ten kluk bude jednou dobrý a udělá kariéru,“ vzpomíná Hrachový. A i on si vybaví formaci, která stojí za pozornost. „Franc Alpa, což je ‚cabaret punk‘, jak se sami označují. Fungují při divadle ve Zlíně, zpívá u nich herec Marek Příkazký a hrají ohromně chytlavou hudbu,“ naznačil.
Těžko však u zmíněných menších kapel čekat, že brzy prorazí ve velkém a začnou vyprodávat kluby. „Lidi pořád nejvíc chodí na mainstream. Když děláme Buchlovské hudební léto, okruh skupin, z nichž vybíráme, je jasně daný,“ konstatoval Dohnal.
