Před necelými deseti lety založilo pár nadšenců spolek Pro Zahořany. Nejdříve se věnovali oživení společenského a kulturního života v malé obci na Litoměřicku a pořádání drobných akcí jako drakiáda či zpívání vánočních koled.
„Začali jsme maličkostmi a mě nenapadlo, že se dopracujeme až k záchraně zahořanského barokního kostela,“ poznamenává Jarmila Jandová.
Jak dlouho už kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech neslouží svému účelu?
Poslední bohoslužby se zde konaly za druhé světové války. Po odsunu většiny obyvatel tam podle pamětníků proběhl jeden křest, ale od té doby už byl kostel uzavřený.
Jaké jsou vaše současné plány?
Dosud se praskliny na klenbách stále rozevírají. Dále už bude záležet na financích a na zájmu lidí a případně sponzorů, veřejnosti, církve a památkářů, jestli se kromě konzervace stavby podaří i její zrestaurování.
kostel Zahořany
|
Co se už podařilo opravit?
V devadesátých letech byla opravena střešní krytina. Před několika lety statik zjistil, že praskání zdiva má na svědomí krov, který byl v devatenáctém století nevhodně navýšen. Závady byly tak veliké, že okamžitě připravil projekt jeho sanace. Ta proběhla v uplynulých třech letech. Letos za podpory Fondu Ústeckého kraje vytváříme projekt celkové rekonstrukce kostela.
Jak budete pokračovat dále?
Až budeme mít hotovou projektovou dokumentaci, bude možné žádat o dotace. Nejraději bychom kostel přihlásili do programu záchrany architektonického dědictví, který by zajistil financování na několik let dopředu.
Spolupracují na záchraně kostela také lidé z obce?
My jsme opravy iniciovali, začali jsme se zajímat a zjišťovat informace. První věc, kterou jsme zorganizovali, byla velká víkendová brigáda na úklid interiéru kostela, kde byly nánosy prachu a ptačího trusu. Účastnilo se jí hodně místních. Cítíme jejich podporu a jsme za ni vděčni. Hodně nám pomohl také sbor dobrovolných hasičů ze Zahořan. Financování probíhá částečně z veřejné sbírky, částečně přispívá obec Křešice (pod niž Zahořany spadají – pozn. red.) a částečně římskokatolická farnost. Hlavní část peněžních prostředků pochází z dotací havarijního fondu ministerstva kultury.
Interiér kostela byl nejen poškozen, ale také rozkraden, že?
V době své největší slávy byl interiér kostela bohatě zdoben. Známe to ještě z fotografií z počátku minulého století. Později, když byl kostel uzavřen, byly některé věci z mobiliáře odvezeny do depozitáře a varhany a křtitelnice slouží v kostele v Růžové na Děčínsku. Mnoho dalších věcí však bylo ukradeno. Například je dobře vidět, jak byly obrazy bočních oltářů vyřezány z rámů a zůstaly tam jen jejich zbytky.
O kostel se ale zajímají i historici z ústecké univerzity...
Studenti historie z UJEP zde letos už podruhé byli na praxi a podrobně zkoumali zahořanský kostel 3D skenerem a dalšími moderními metodami. Přicházejí na zajímavé výsledky, které ukazují výjimečnost této památky.
Co třeba?
Stavební prvky jsou v rámci celé České republiky hodně nové. Například štuková výzdoba pochází z doby, kdy k nám toto umělecké řemeslo teprve přicházelo. Stejně tak je velice novátorský i vstupní portál kostela, který mu v jeho době mohl závidět leckterý pražský kostel.
Jak došlo k založení kostela?
Váže se k němu legenda, kdy v době třicetileté války na zahořanském vršku nocovala císařská armáda pod vedením Jana de la Crona. Ve chvíli, kdy vojevůdce uléhal ke spánku, měl uslyšet zakokrhání kohouta. Podivil se, že kokrhá v takto neobvyklou dobu, a dal vyhlásit pohotovost. V tu noc pak švédská armáda zaútočila, ale díky bdělosti císařského vojska byl útok odražen. To je legenda. Pravdou je, že vojevůdce Jan de la Crone se usadil v Zahořanech a postavil si tu zámek a naproti na vršku nechal vybudovat kostel.
