Dvořák vyrážel z nejzápadnějšího místa republiky - na hranicích s Německem v Ašském výběžku - v sobotu po třinácté hodině. Jel celý den, celou noc a v neděli po poledni dorazil na nejvýchodnější bod republiky. Ten leží na hranicích s Polskem pár kilometrů za Jablunkovem.
„Jsem zničený, dostalo mě to vedro. Posledních 150 kilometrů bylo utrpení,“ vypověděl jednatřicetiletý vytrvalec, který pracuje jako hasič v dukovanské jaderné elektrárně. Běh, kolo, plavání, adrenalin, to je jeho život.
Dvořák je obrovský vytrvalec. Denně běhá 30 kilometrů z Třebíče do práce i z práce, domů už běžel nonstop bez spánku třeba z Plzně, Lysé hory, ze Sněžky i z pražského Václavského náměstí. O Velikonocích přeběhl republiku od jihu k severu.
Tentokrát zvolil kolo. Celý jeho „výlet“ měřil 606 kilometrů. Trasu vedl severně od Prahy, přes Mělník, Nymburk, Pardubice a Svitavy. Na Moravě pak jel přes Olomouc, Hranice, Nový Jičín a Frýdek-Místek. „Je to méně kopcovitým terénem než třeba přes Vysočinu,“ vysvětloval ještě před startem.
Nad Karlovými Vary chytl druhý dech a kamarádovi ujel
Z obdobných důvodů volil i směr trasy ze západu na východ. Sliboval si, že by mu mohl trochu pomoci vítr, který většinou vane právě od západu na východ. To se nakonec splnilo jen částečně, při nočních bouřkách se vítr dost točil.
Doprovod mu dělal otec s autem. A Štěpán ho využil hned v úvodu trasy. Zhruba tři kilometry volnou přírodou od nejzápadnějšího bodu musel použít horské kolo. Na silnici přesedl na karbonový silniční speciál, který měl na svůj výkon půjčený.
„První hodiny se jelo nádherně. Jel jsem s kamarádem, trochu jsme pokecali. Nad Karlovými Vary jsem chytl druhý dech a ujel mu. Měl jsem slušný průměr,“ popisoval Dvořák. Jeho cílem bylo udržet ho nad 25 kilometry za hodinu. To se podařilo s rezervou.
Tolik blesků najednou v životě neviděl, osvětlovaly mu cestu
Dramatické chvíle si vytrvalec prožíval v první polovině noci. U Mělníka ho obklíčily bouřky. „Blýskalo se zleva, zprava i za mnou. Tolik blesků najednou jsem snad v životě neviděl. Přesto na mě nespadla ani kapka. Alespoň jsem dobře viděl na cestu,“ glosoval.
Štěpán Dvořák
|
Bouřka ho hnala před sebou zhruba tři hodiny. Projel kolem Pardubic a mířil na Olomouc. „Tam to bylo nejhorší na únavu. Chtělo se mi spát. Ale překonal jsem to,“ vypravoval Dvořák.
Čím víc se blížil k cíli, tím víc trpěl. V neděli se na Moravě brzy udělalo teplo a Štěpán v tu chvíli začal dostávat křeče do nohou, rukou i do žaludku. „Měl jsem toho dost,“ přiznal.
Do nejvýchodnějšího bodu republiky ale přeci jen dorazil. A bylo to v čase, který předčil jeho očekávání. Cesta mu trvala 23 hodin a 15 minut. Nezdrželo ho ani to, že poslední desítky metrů musel po svých. „Nejvýchodnější bod je v lese, kam vede jen pěšina. Tak jsem kolo vzal a donesl ho tam,“ popsal vytrvalec.
Na vypůjčeném kole trénoval jen pět dní, na víc nebyl čas
Přejet tímto způsobem republiku už Štěpán Dvořák před pár lety dokázal. To ale jel na horském kole a trvalo mu to 35 hodin. „Vrtalo mi pořád hlavou, že by to šlo i mnohem rychleji na silničním kole,“ vysvětluje, jak na bláznivý nápad přišel.
Kdo by si však myslel, že vytrvalec měsíce trénoval, byl by na omylu. Zapůjčené kolo stihl vytáhnout jen po pět dní. „Dával jsem si jen osmdesátikilometrové vyjížďky, abych si zvykl. Přeci jen, je to něco jiného než horské kolo, jinak se na něm sedí,“ pravil.
Kolo je jen okrajovým koníčkem Štěpána Dvořáka. Zaměřuje se především na běh. O Velikonocích dokázal přeběhnout Českou republiku od jihu k severu. Na cyklistický trénink nebylo mnoho času. Týden v létě Dvořák běhal v Českém Švýcarsku, před tím zvládl na délku přeplavat celou Lipenskou přehradu - 34 kilometrů za 15 hodin.
Od západu na východ republiky chce o Velikonocích běžet
Přejezdem republiky na kole si Štěpán Dvořák splnil všechny své cíle na letošní rok. Na podzim už plánuje jen zúčastnit se několika vytrvalostních závodů v běhu. Nad další větší expedicí už přemýšlí pro příští rok.
„Chtěl bych republiku od západu na východ přeběhnout,“ říká. Mělo by to ale být jinou trasou, než nyní na kole. Rád by to zvládl o Velikonocích, aby se k němu na různých úsecích mohli přidat i další lidé.
