Původně předpokládal, že bude v cíli už v neděli odpoledne. Během trasy dlouhé 400 kilometrů ho ale zhruba v polovině zastihla krize. Přestože uvažoval, že předčasně skončí, nakonec vše zvládl a pokračoval dál.
Jeho rekordní výkon nezačal ideálně. Už večer před startem musel řešit komplikace. V ubytovně v jihočeském Vyšším Brodě, kde měli s doprovodem domluvený nocleh, na ně nikdo nečekal. Ani dovolat se nikomu nemohli. Naštěstí rychle našli jiný nocleh kousek dál.
Ráno na Velký pátek opravdu vyrazil už v pět ráno z nejjižnějšího místa České republiky. Hned od začátku se k němu přidal na kus cesty další běžec. Přestože byl sváteční den a Dvořák čekal malý provoz, opak byl pravdou. Okolo Kaplice na třicátém kilometru po startu bylo rušno na silnici. Běžců kolem třebíčského vytrvalce pomalu přibývalo, přidalo se i dítě se psem.
Po 62 kilometrech vběhl Štěpán Dvořák v pátek po poledni na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Cítil jen lehkou únavu. O kus dál na Hluboké si pochvaloval, jaké je teplo oproti předpovědi. V temelínské elektrárně se potkal s kolegy hasiči a dál běžel na sever sám. Prvních sto kilometrů uběhl v čase těsně pod třináct hodin. Ještě dvě hodiny před půlnocí si liboval, že noc začíná dobře. Jenže pak přišly komplikace.
„Od půlnoci na mě přišla spací krize, která se stále stupňovala, a to jsem ještě nikdy nezažil. Každopádně to přerostlo v bolest hlavy a hrudníku a absolutní neschopnost udržet otevřené oči. Natož se pohybovat. Se svítáním jsem dolezl k autu a svalil se na matraci. Pak už si nic nepamatuji. Pokouším se pokračovat dál,“ hlásil v sobotu ráno.
V tu dobu měl velkou krizi a vypadalo to, že skončí. Stěžoval si na bolest stehen. Právě byl před Prahou u Štěchovic. „Moc dobře si vzpomínám, že stejná bolest mi znepříjemnila závod před třemi týdny v Plzni. Mám za sebou několik dlouhých tratí, takže vím, že tohle není takhle brzo normální. Bolí to jako čert a průměrná rychlost je příliš nízká,“ uvědomoval si. Vypadalo to, že vše předčasně zabalí. V tu chvíli měl za sebou 190 kilometrů. Rozhodnutí, jestli skončí, si nechal na dvoustý kilometr.
Štěpán Němec probíhá Prahou:
Nakonec se ale vzchopil a proběhl Prahou, kde nabral novou energii. Přidala se tam k němu velká skupina podporovatelů. S některými se vyfotil na Václavském náměstí i na Karlově mostě. V sobotu po setmění měl za sebou už 246 kilometrů za 40 hodin. Jenže začalo hustě pršet, tak cestu přerušil. Ještě stihl řešit, že někdo na Facebooku vystupoval pod jeho jménem.
V tu chvíli už bylo jasné, že to do cíle nestihne do nedělní sedmnácté hodiny, jak původně předpokládal. V neděli ráno oznámil z Mělníka, že druhou noc zvládl. Hranici 300 kilometrů překonal po 52 hodinách a 42 minutách. „Čím více jsme na severu, tím větší je tu zima. A nohy bolí, bolí a bolí,“ popsal na 324 kilometru. Navíc musel zdolávat kopcovitý terén ve střídavém počasí, kdy záblesky slunce střídal déšť a sněžení. „Je to nekonečné,“ ulevil si v této závěrečné části vytrvalec. Stále ale měl kolem sebe běžce, kteří se k němu přidávali. I díky nim nakonec velikonoční běh na sever dovedl do cíle.
Štěpán Dvořák běhá do práce desítky kilometrů:
11. ledna 2017 |
