Robustní útočník Francis Kone zlostně praštil do stěny tunelu vedoucího z hřiště a z plných plic si ulevil.
Už osprchovaný brankář Dušan Melichárek na žádost o rozhovor vypálil: „Nemám k tomu co říct. Chtěli jsme vyhrát, potřebovali jsme vyhrát a nevyhráli jsme.“
Fotbalové Zbrojovky se dál drží splín.
V sobotním duelu proti Bohemians sice ze sebe vymáčkla nejlepší výkon stále mladé sezony, pražského soupeře obléhala na jeho polovině, ale na potřebnou výhru nedosáhla.
Posily? Na co. Kára jede dálPohled Robina Krutila Pokud by se fotbalová Zbrojovka řídila zásadou „hlas lidu, hlas Boží“, byl by už Svatopluk Habanec bez práce. Kritizovaný kouč dráždí fandy nejen bídnými výsledky, ale také vystupováním - například po pohárovém fiasku v uplynulém týdnu označil nespokojené příznivce za „rádobyfanoušky“. Když však byl klubový boss Václav Bartoněk před posledním utkáním s Bohemians na pozici trenéra tázán, byl jeho odpovědí nechápavý výraz. Jeho postoji se dá rozumět. Habancovi svěřil mimořádnou důvěru, jeho vyvolený muž byl navíc při své předchozí štaci na Slovácku úspěšný. Po jedné sezoně a pouhých dvou týdnech druhé by možná bylo zbrklé trenérskou židli převrhnout, byť dosavadní výsledky jsou přinejmenším výstražné. Co však zaráží mnohem víc, je brněnská liknavost - bohužel už typická - ohledně kádru. Už loni to nebyla žádná sláva, vždyť Zbrojovka se proploužila ligou na 11. místě. Při avizované snaze stoupat tabulkou výš se nabízelo jediné logické řešení: posílit. A realita? Střelce Jakuba Řezníčka, který za dva roky v Brně nasázel 20 ligových gólů, přišel zastoupit Francis Kone, jenž se za stejnou dobu trefil v lize šestkrát. Místo uctívaného vůdce Pavla Zavadila dorazil Tomáš Pilík, jistě dobrý fotbalista, který však těžko nahradí charisma vlasatého démona. K nim si Zbrojovka pořídila Miloše Kratochvíla s Alvinem Fortesem, o nichž - nic proti nim - drtivá většina fanoušků poprvé slyšela, když si jejich jména přečetla na klubovém webu při jejich příchodu. Letošní tým tak rozhodně nevypadá silnější než ten loňský. I proto nepřekvapí, že znovu zabředl do potíží. Mizerný start by mohl posloužit jako indikátor, že mužstvo potřebuje vylepšit. Jenže... „Řekli jsme si, že nebudeme kabině ukazovat, že na to nemáme,“ vysvětlil Habanec neochotu přivést nové hráče. A co takhle vyslat fanouškům i týmu signál, že vedení chce víc? Ukázat, že je ochotné do týmu investovat a nakopnout jej? Zbrojovce však zjevně stačí, že kára jede dál. Bez ohledu na to, kam míří. |
Bez gólu se totiž vyhrát nedá. „Hráli jsme to, co jsme si řekli, ale bohužel nám nebylo souzené to dotlačit do brány,“ posteskl si po remíze 0:0 brněnský záložník Tomáš Pilík. „Spíš to bylo o smůle než o nějakém neumění. Stačilo pár centimetrů a bylo to v bráně.“
Na mysli měl zejména povedenou ránu Miloše Kratochvíla, která drcla do břevna. Nebo svou šanci po zpětné přihrávce Jakuba Přichystala. „Šel mi tam obránce do bloku, takže jsem neměl moc času. V první chvíli jsem myslel, že to vezmu na dva doteky, ale nešlo to, tak jsem do toho musel jít levou nohou a bohužel to nebyla úplně silná střela,“ litoval Pilík.
Jenže při územní převaze, kterou Brňané měli, si skutečných šancí vytvořili poskrovnu. A tu největší navíc měli Bohemians, když po neohrabaném faulu stopera Tadase Kijanskase už ve 12. minutě kopali penaltu. Proti tvrdé střele Jana Kuchty se však blýskl brankář Dušan Melichárek.
„Potom jsme šli do útlumu, zmatku, nepřesnosti a alibi,“ sdělil trenér hostů Martin Hašek. „Soupeř si začal věřit a měl jasně víc ze hry. Musíme být za bod rádi.“
Ano, Zbrojovka se na čtvrtý letošní pokus do utkání pořádně „obula“. Zatímco po dvou ligových a jedné pohárové porážce kritizoval její trenér nedostatek zápalu, tentokrát se jeho družina skutečně o výhru rvala. „Proti předchozím utkáním nebyla vidět pasáž, že bychom měli v hlavě podvědomí strachu,“ ocenil Svatopluk Habanec.
„Byli jsme na týmové večeři, dali jsme si jedno pivo,“ přiblížil dění v týmu po zpackaných duelech Pilík. „Samozřejmě to nebylo jednoduché, ale chtěli jsme to hodit za hlavu a nechtěli jsme se v tom moc babrat. Soustředili jsme se hlavně na sebe a myslím, že výkon byl slušný.“
Ofenzivní hra Zbrojovky je však stále zoufale neefektivní. Přestože si často pomáhala dlouhými nákopy na mohutného Koneho, který dokázal udržet míč i proti přesile, v soupeřově vápně bylo vzruchu málo. „Chybělo mi o šest centrovaných balonů víc. Měli jsme typy hráčů, kteří mohli víc ohrozit branku. I standardní situace mohly být při naší výškové převaze efektivnější,“ konstatoval Habanec.
Ani žádný závěrečný nápor se nekonal. „Malinko nám došly síly,“ přiznal záložník Kratochvíl. „Nedaří se nám, to víme všichni. Musíme společně jít zápas od zápasu a trénink od tréninku za tím, abychom to urvali.“
Vůdcem na této cestě by mohl být Pilík, který konečně připomínal lídra Pavla Zavadila, jehož přišel zastoupit. Šedovlasý středopolař neúnavně lítal po hřišti, kolegy zásoboval solidními míči, dral se do zakončení. „Snahu mu nemůžeme upřít od prvního zápasu, dnes tam byla výraznější přesnost. Ještě není tam, kde bychom ho chtěli mít, ale zlepšení bylo určitě patrné,“ prohlásil Habanec.
Zlepšení bylo ostatně patrné na celém jeho týmu. Zbrojovka však potřebuje přidat ještě víc.
