1 Proč se ČNB ke zvýšení sazeb rozhodla?
Protože období, kdy ekonomika potřebovala stimulovat k růstu, skončilo. Roste uspokojivě – letos ČNB odhaduje růst o 3,6 procenta, v dalších dvou letech mírně nad třemi procenty.
Až dosud ČNB držela úrokové sazby na nule (technicky 0,05 %) a donedávna navíc ovlivňovala kurz koruny. Tím udržovala vysokou nabídku peněz v ekonomice a půjčky tak byly levnější, což podněcovalo spotřebu a investice. To je dobré, pokud se příliš nerozjede inflace, kterou hlídá ČNB skrze sazbu.
2 Má zvýšení sazby na 0,25 % vůbec nějaký efekt?
Určitě, jinak by to ČNB nedělala. Nastavením úrokových sazeb banka ovlivňuje množství peněz v oběhu. Když mají banky moc peněz v bilanci, uloží si je u ČNB. Banky si také půjčují mezi sebou a úrok se odvíjí právě od sazeb ČNB. Tyto „velkoobchodní“ ceny peněz se následně přenášejí do ceny úvěrů pro bankovní klienty. Čím dražší jsou peníze pro banku a čím výhodněji si je může odložit u centrální banky, tím vyšší úrok bude vyžadovat od svých klientů.
3 Jak se to dotkne běžného člověka? Zvýší se úročení vkladů i úvěrů?
Jak řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok, spojitost základní sazby ČNB s úrokovými sazbami v ekonomice je velmi volná. „Nedělejme si iluze, že zvýšení základní sazby ČNB o 0,20 procentního bodu zásadně změní podmínky na úvěrovém trhu. Je to symbolické naznačení směru pro sazby do budoucna,“ uvedl. Jinými slovy – ano, úroky pomalu porostou, ale nebude to přes noc.
4 Co se stane s hypotékami?
Ty už nějakou dobu rostou. Hypoindex, průměrná úroková sazba, byl na minimu loni v listopadu (1,77 %), od ledna zase stoupá. V červnu byly průměrné hypoteční sazby už lehce nad 2 %. Guvernér Jiří Rusnok sice připustil, že české ceny nemovitostí, nejrychleji rostoucí v Evropě, také nemůže ČNB pominout, ale nejde po nich primárně. Může bankám doporučit dodržovat limity pro některé ukazatele v bilanci a také od nich může chtít držet si rezervy pro případ selhání úvěrů. Problémem jsou v Česku aktuálně stále dražší nemovitosti na trhu, za což mohou nejen dostupné hypotéky, ale i stagnující výstavba nových bytů.
5 Bude mít změna vliv na ceny v obchodech?
V to banka doufá nejvíc. Tím, že zdražuje peníze, snaží se zmírnit inflaci, která vystrkuje růžky. Meziročně už překračuje dvě procenta. Takový růst cen je podle ekonomů optimální pro zdravý růst a ČNB ho má stanovený jako dlouhodobý inflační cíl.
6 Bude mít rozhodnutí vliv na kurz koruny?
Ano, koruna by díky tomu měla posílit. Vyšší úroky přitahují hráče na devizovém trhu. Spočítají si, že depozit v korunách vynese víc než v měně státu, který sazby nezvedal. O korunu proto logicky bude zájem. Hned po včerejším oznámení ČNB se koruna dostala na nejsilnější úroveň od dubnového ukončení devizových intervencí – na 25,90 koruny za euro. Pak se ale vrátila lehce nad 26 korun za euro. Jak dlouho se tam bude držet, bude záležet nejen na vývoji české ekonomiky, ale například také na rozhodnutí centrálních bank v EU.
7 Jaké budou dopady na zaměstnanost?
Bezprostředně žádné. Tady se ekonomika nachází v patové situaci. Už není prakticky koho zaměstnat. Tenhle problém centrální bankéři včerejším pohybem úrokových sazeb ze světa nesprovodí. Mít práci nicméně rovná se šlapající ekonomika, čemuž ČNB svým krokem pomáhá.
8 Co to přinese pro firmy?
Firmy zajímají z hlediska měny dvě věci: za kolik si mohou pořídit úvěr a jaký je kurz. Vyšší sazby prodražují půjčky a tím i investice. V Česku je nicméně aktuálně důležité, aby bylo do čeho investovat (stavebníci mohou vyprávět) a aby měl ve firmách kdo investice připravovat (lidský potenciál). Silná koruna pak nahraje dovozcům.
