Na džem v tubě nepotřebujete nůž, říká jednatel firmy, která ho vyrábí

Vadilo mu nepraktické používání marmelády ve skle, a tak se rozhodl prodávat ji v tubě. Nápad a výroba je podle něj ale to nejmenší. "Nový výrobek musí podnik umět hlavně prodat. A to stojí spoustu peněz," říká Tomáš Kabeš, jednatel JH Group.

Nejnovějším produktem společnosti JH Group je Afráček - džemy v tubě. „Je to praktické, když si chcete namazat rohlík, nemusíte se s ničím matlat,“ líčí jednatel JH Group Tomáš Kabeš. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Snídáte sladké?
Ne. Ale ne proto, že by se mi znechutilo. Člověk se snaží žít v rámci možnosti zdravě a správně se stravovat. Nějakou buchtu a sladké pečivo si ale dám.

Vaším nejnovějším výrobkem je džem v tubě Afráček, jak vás to napadlo?
Převážná část marmelád a džemu je balená ve skle. Proto jsem si řekl, že zkusíme dát kvalitní náplň do praktického obalu. Důležité je využití. Nemusíte mít nůž a s ničím se matlat. Začali jsme se tím zabývat. Tak vznikl nápad s tubou. Je to praktické, když si chcete namazat rohlík nebo ozdobit cukroví. Produkt jsme rok a půl připravovali. Loni jsme ho začali testovat na trhu a právě teď se to pomalu začíná objevovat na regálech. Minulý rok jsme prodali asi 90 tisíc tub, ale to bylo spíše ve fázi testování.

JH Group

Vyrábí zlepšující přípravky pro pekaře a cukráře, celozrnné směsi, sušené a ovocné náplně do jemného pečiva, sušené mléko na výrobu zmrzlin, bramborová těsta nebo makové a ořechové náplně. Je také jediným českým výrobcem náhražky kandovaného ovoce.

V loňském roce měla tržby 210 milionů korun, meziročně vzrostly o deset procent.

Založená byla v roce 2001. Před čtyřmi lety koupila firmu Natura v Havlíčkově Brodě, kam postupně přesunula výrobu sypkých směsí.

Závod v Jindřichově Hradci je zaměřený na výrobu mokrou. Sklady má společnost v Praze a Olomouci.

Měsíční produkce podniku je 390 tun. Zaměstnává zhruba 85 pracovníků.

Na českém trhu spolupracuje s velkými i malými obchodními řetězci.

Není to pro zákazníky nezvyk?
Názory se kříží. Jedné skupině lidí to chutná, některým to vadí. Jsou totiž zvyklí na sklo. Už jsem dokonce slyšel názor „já potřebuju ten zvuk, jak cinkne sklo“. Zpětná vazba je ale důležitá, musí se s ní pracovat. Minulý týden jsem se vrátil z Číny, kde jsem viděl podobný produkt rýsující se v Turecku. Jinak o ničem takovém nevím.

Uchytit novou věc ale určitě něco stojí...
Samozřejmě je to hodně peněz. Nedokážu říct přesné číslo, ale v tomhle případě jsme asi na dvou milionech a pořád to nebere konce. Ještě nás čeká nějaká větší kampaň.

Chystáte v budoucnu poslat na trh ještě nějaký nový výrobek?
Určitě. V současné době připravujeme afrocake, což je malá buchtička v kelímku. Vnitřek bychom vytvořili sami a pak ho dali do pekárny. Vidím v tom potenciál, často to můžete vidět třeba na všech benzinkách v Německu. Teď testujeme trvanlivost, chutě a tak dále.

Váš sortiment ale zahrnuje mnohem víc produktů. Jedním z nich je i alginát, který vyrábíte jako jediní v Česku. O co jde?
Jsme dost možná i jediní v okolí našich hranic. Svým způsobem je to alternativa ke kandovanému ovoci. Vyrábí se z výtažku z mořské řasy, který se vaří, projde speciální přípravou, pak se stříká do vodní lázně a vzniká taková malá kulička. Vidět ji můžete třeba na šlehačce na špičce zákusků a dortů.

A co je tím nejvýznamnějším produktem, který vyrábíte?
Myslím, že povidla, dělá se jich nejvíc. V Natuře to pak je solamyl, což je bramborový škrob.

Kromě výrobků ale investujete i do výroby, jaké akce právě teď chystáte?
Plánujeme investici do výroby na novou technologii v řádu deseti milionů korun. Jde o varný kotel, plnicí stanice a podobně. Půjdeme do toho, i kdyby nevyšla dotace, o niž jsme požádali. Donutily nás k tomu kapacitní důvody. V Natuře se pak připravuje centrální vytápění za sedm milionů korun.

Zmínil jste návštěvu Číny. Předpokládám, že jste tam byl pracovně.
Vydal jsem se tam s ministerstvem zemědělství na potravinářskou výstavu. Bylo to spíše o nasání atmosféry. Hodně mě překvapilo, že výrobky nebyly tak odlišné oproti tuzemsku. Bavili jsme se s lidmi, kteří už tam dovážejí. Transport se velmi zrychluje, to není žádný problém. Čína je zajímavý trh nejen pro nás.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Do jakých zemí vyvážíte v současné době?
Jde hlavně o Slovensko, kus Slovinska a část míří i do Arménie. Zaměřit bychom se chtěli mimo jiné na Rumunsko, což je zajímavá země s otevřeným trhem.

Jak se vám loni dařilo?
Myslím, že můžeme být spokojení. Promlouval do toho ale nedostatek lidí, což přineslo vyšší náklady. Obratově jsme dnes na 250 milionech měsíčně a pohybujeme se kolem 350 tun zboží za měsíc. Z českých firem tak patříme k těm největším. Začínají tady ale promlouvat nadnárodní společnosti, které tlačí na velké řetězce. Cítíme tlaky ze zahraničí. Snažíme se s tím bojovat.

Jde to?
Těžko. Ale musíme to zkoušet.

Dokážete si představit, že by přišla nabídka velké společnosti, která by vás chtěla koupit?
Myslím, že se to může stát. Dokonce již několik nabídek přišlo. Zatím to ale neřešíme. Tenhle byznys nás baví. Chceme se dál rozvíjet a uvidíme, co bude dál.

Myslíte, že by to firmě prospělo?
Věřím, že by to v budoucnu mohlo být ku prospěchu společnosti.

Nebojujete i vy s nedostatkem pracovních sil?
V Hradci jsme měli problém s působením společností z automobilového průmyslu. Do toho začaly svozy odvážet lidi pryč. Byl to problém. Teď se ale situace trochu zlepšila. Konkurence začíná pomalu propouštět a lidé se nám tady začínají ukazovat.

Když váš podnik vznikal, čekali jste, že bude po šestnácti letech vypadat takhle?
Rozhodně jsme to nečekali. Rád ale vzpomínám na začátky. Dnes nám některé věci připadají samozřejmé, ale budovali jsme vše od píky. Přišli jsme sem, něco vyzkoušeli, zamíchali, odvezli a prodali. A znovu. Doufám, že současný stav není strop.