Lidé v příměstské části, v níž žije zhruba 1 200 obyvatel, už sepsali petici za obnovu samostatnosti. Vadí jim, že je podle nich znojemská radnice zanedbává a do čtvrti rozkládající se na jih od řeky Dyje skoro neinvestuje. Město oponuje, že to je chyba komise pro příměstskou část.
Oblekovice už dříve bývaly administrativně samostatnou vsí v těsném sousedství Znojma, v 80. letech se z nich ale stala součást rozvíjejícího se okresního města. Někteří obyvatelé s tím dnes nejsou spokojení.
Jednoznačnou zastánkyní „oblexitu“ je Bohumila Beranová, předsedkyně komise pro příměstskou část. V minulém volebním období byla ale také krajskou radní za ČSSD. Už proto svolala veřejné setkání, které zaplnilo zdejší kulturní dům. „Nejde o blesk z čistého nebe, ale dlouhodobou nespokojenost. Šlo by to přitom vyřešit jednoduše a říci: Doteď jsme vás zanedbávali, omlouváme se, ale teď se to zlepší a do Oblekovic zainvestujeme,“ vysvětluje.
Loni město přidělilo Oblekovicím pouze 180 tisíc na opravu autobusové zastávky. Za posledních 7 let do části v průměru investovalo 1,3 milionu ročně. Přitom městská kasa odtud inkasuje peníze získané prodejem pozemků a od firem, které tu působí, a také skoro třináctimilionový roční státní příspěvek. V Oblekovicích bydlí aktuálně 1 240 obyvatel, což je těsně nad hranicí, kterou ukládá zákon pro možné osamostatnění.
Starosta přesvědčuje místní dopisem
Na výtky místních zareagoval starosta Znojma Vlastimil Gabrhel (ČSSD) otevřeným dopisem do oblekovických domácností. Popel v něm sype na hlavu Beranové.
Oblekovice vs. Znojmo
|
Podle něj dost nevyužila své funkce krajské radní a nezasadila se o rekonstrukci průtahu Oblekovic a s tím související vybudování chodníků a osvětlení. „Působí to na mě tím dojmem, že se někdo pouze pídí po funkci a chce starostovat nějaké obci. Takové chování je naprosto nepřijatelné, nemravné a nelze mu nečinně přihlížet,“ napsal Gabrhel.
Především však konstatoval, že oddělení Oblekovic není ze zákona možné – narušilo by územní celistvost. Přerušilo by se totiž katastrální spojení Znojma s Načeraticemi a Derflicemi, které jsou součástí města a leží až za Oblekovicemi.
Zastánci osamostatnění v tom problém nevidí. Připomínají totiž, že například Konice náleží také ke Znojmu, přitom přístupová cesta k nim vede přes samostatný a rozvíjející se Nový Šaldorf – Sedlešovice.
Odtržené části založily spolek
Jako první v novodobé historii Znojma se od města odtrhly před 20 lety Suchohrdly.
„Nejvíce práce jsme měli s přebíráním majetku od Znojma. Problém nastal v případě akcií, které město obdrželo v privatizaci. Podle nás mělo určitý podíl dle počtu obyvatel převést na Suchohrdly. To se však nestalo. Hodnota těchto akcií byla přes čtyři miliony, což by naší obci do začátku výrazně pomohlo,“ vzpomíná Josef Molík, jeden z hlavních aktérů tehdejšího osamostatnění, který krátce obec vedl jako starosta do prvních samostatných voleb.
Suchohrdly s dalšími odtrženými částmi – nyní obcemi Dobšice, Kuchařovice, Dyje a Nový Šaldorf – založily Svazek obcí Znojemsko.
„Spolupráce s novým vedením radnice se výrazně zlepšila oproti tomu dřívějšímu. Občas to ale trošku jiskří, jako třeba když se řešila městská hromadná doprava. Spolupracujeme i s rakouským městem Alberndorf a společně jsme úspěšně získali evropské peníze na projekty,“ hodnotí dnešní vztahy Molík.
Oblekovičtí už udělali první krok k osamostatnění a předložili na podatelnu radnice petici. „Bohužel ji zastupitelstvo nezařadilo do svého programu projednávání. Petici jsme proto stáhli, aby ji mohli lidé dál podepisovat. Jak utichne zájem, odneseme ji opět na podatelnu, aby ji zastupitelé vzali na vědomí. Referendum plánujeme ideálně v červnu,“ uzavřela Beranová.
