Tůňky s obojživelníky, lávky, haťové chodníky a cesty pro procházky a běhání, místa k sezení. Nebo včelín i naučná stezka. A především pestrý, světlý a zkultivovaný les, kam se nemusejí bát zajít ani maminky s kočárky. Tak by již brzy mohlo vypadat okolí pivovarských rybníků.
Území chce upravit sdružení Čmelák. Vzorem má být projekt Mokřadů Jablonné v Podještědí, který se organizaci během osmi let podařilo vykřesat ze zanedbaného místa s černými skládkami. Dnes slouží k rekreaci a odpočinku a „sklízí potlesk“ biologů.
„Obnova území má pomoci přírodě i lidem. Území teď využívá poměrně úzká skupina obyvatel tvořená zejména rybáři a pejskaři. Chceme, aby začalo sloužit lidem z celého sídliště Kunratická. Třeba tím, že by přes zamokřená místa vedly dřevěné lávky. Tak by se území mohlo zpřístupnit i pohybově méně zdatným nebo maminkám s kočárky,“ nastínila vizi Dagmar Najmanová z organizace Čmelák.
V tůňkách by mohli žít obojživelníci
Přírodě by zase mohly pomoci vyhloubené tůňky. „Mohli by tam žít obojživelníci, kterým se teď v rybnících určených pro chov ryb moc nedaří. Mohly by tam třeba být i netopýří budky jako v Jablonném nebo včelíny,“ doplnila Dagmar Najmanová.
Studie obnovy oblasti teprve vzniká. Čmelák mimo jiné sbírá podněty od lidí na komunitních setkáních. Další se plánuje na 23. dubna. V ten samý den se počítá s úklidem lesa. Ten začne ve 14 hodin, zájemci se sejdou na zastávce MHD před obchodním domem Luna. Beseda nad možnostmi, jak území vylepšit, pak započne v 16 hodin v jídelně ZŠ Aloisina výšina.
Lidé by si tady přáli běžecké trasy či tůňky s obojživelníky
„Lidé nám už dali spoustu podnětů. Přáli si běžecké trasy, lávku, naučnou stezku, tůňky s obojživelníky. Zároveň chtěli zachovat krajinný ráz, měli strach, aby území nepřišlo o vodu kvůli okolní výstavbě, báli se rozježdění cest a luk motorkáři nebo velkého kácení,“ přiblížila Dagmar Najmanová.
Nejbližší obnova se má týkat městských lesů. Počítá se s prořezáním náletů a křovin a s druhově pestrou výsadbou.
Rybníky patří rybářskému svazu a o jejich možných úpravách do budoucna se bude muset teprve jednat. Pro území bude muset být také zpracovaný botanický nebo zoologický průzkum.
„Ještě si netroufám odhadovat, kdy se revitalizace podaří, záležet to bude také na tom, jak budeme úspěšní ve shánění financí. Jednou z možností je operační program životní prostředí. Věřím ale, že to bude kratší doba než v Jablonném,“ doufá Najmanová.
Škola by ocenila včely
Obnovu by mohl podpořit i městský ekofond. „Vidím to jako prospěšnou věc. V městských lesích máme zájem o druhovou pestrost, abychom zabránili kůrovcové kalamitě. Chceme také vytlačit černé skládky. V místě navíc není žádná infrastruktura. Revitalizací by se území více zpřístupnilo lidem,“ zmínila Karolína Hrbková, náměstkyně libereckého primátora pro životní prostředí, veřejnou zeleň a cestovní ruch.
Myšlenka obnovy se líbí i řediteli Základní školy Aloisina výšina. Škola mimo jiné nabízí žákům včelařský kroužek a na přilehlých loukách obhospodařuje včelí úly. Pořádá například i přednášky pro děti ze základní nebo mateřské školy.
„Kdyby se podařilo dát oblast do pořádku a vznikly by i cesty nebo mostky, byl bych rád. Zázemí nejen pro naše děti by se tím rozhodně vylepšilo. Umím si představit, že by lidé mohli u jednoho ze zastavení případné naučné stezky pozorovat vzlétající včely. Rádi bychom se na něm podíleli,“ uvedl ředitel Základní školy Aloisina výšina Jaroslav Vykoukal.
