Spor o takzvaný Maxův klauz na Bílé na Frýdecko-Místecku, což je splavovací nádrž s největší sypanou hrází v Beskydech, je jednou z posledních větších pří mezi ostravsko-opavským biskupstvím a společností Lesy ČR v rámci církevních restitucí.
„Lesy ČR žalují biskupství ve 27 případech. Jedná se o žaloby na nevydání pozemků, vodních ploch pod nimi, nezemědělské nemovitosti a podobně,“ popsala mluvčí společnosti Eva Jouklová. „Naopak v 63 případech jsme biskupstvím žalováni za nevydání staveb, nemovitostí nezemědělských či vodních děl. Důvodem byly opět výjimky k vydání, respektive nevydání majetku. Ani v jednom případě zatím soud pravomocně nerozhodl.“
Státní firma se s biskupstvím soudí v případech, které jsou z pohledu jedné ze stran sporné. Podle mluvčího ostravsko-opavské diecéze Pavla Siudy se však jedná většinou o menší spory. „Větší část majetku byla vydána bez problémů, soudy nyní řeší poslední drobnosti. Snad jediným větším případem je spor o Maxův klauz, který se nyní řeší,“ vysvětlil.
Nejvíce pří řeší Frýdek-Místek
Právě případ vodní nádrže využívané v minulosti k plavení dřeva v Beskydech je jednou z typických ukázek osudů církevního majetku. Byla postavena už v roce 1836 olomouckým arcibiskupstvím za účelem zásobování dřevem tehdejších železáren ve Frýdlantě nad Ostravicí a nesla jméno olomouckého arcibiskupa Maxmiliána Josefa Sommerau Beckha. Nádrž později převedli na lesní správu arcibiskupských lesů, která však byla po roce 1945 znárodněna.
Nejvíce z 63 podaných žalob ze strany biskupství bylo podáno u soudu ve Frýdku-Místku. „Tam se jedná o 40 žalob podaných ze strany biskupství,“ vypočítává mluvčí lesů. „Ze strany biskupství jsme stranou žalovanou také na okresních soudech v Novém Jičíně, Jeseníku, Bruntále a na pobočce okresního soudu Krnov.“
Rozsudek zatím padl pouze jeden. Nepravomocný. „V jednom případě, kdy se jednalo o nezemědělské nemovitosti, se odvoláváme ke Krajskému soudu v Ostravě proti rozsudku okresního soudu. Jednání je teprve na začátku,“ upřesnila mluvčí lesů.
Diecéze zaměstnala desítky lidí
Biskupství v současnosti obhospodařuje přes 17 tisíc hektarů v Beskydech a jejich podhůří, téměř 7 tisíc hektarů pak v Jeseníkách. „Vedle toho obhospodařujeme rovněž lesy ve vlastnictví jednotlivých farností po celém území diecéze, a to na základě pachtů. Jejich výměra je v současnosti 1 377 hektarů,“ doplnil mluvčí diecéze.
V souvislosti s navrácením pozemků se ostravsko-opavská diecéze musela postarat rovněž o zajištění jejich spravování. „Jednu lesní správu máme na Ostravici na Frýdecko-Místecku, která se stará například také o hukvaldskou oboru, druhá pak sídlí ve Vrbně pod Pradědem na Bruntálsku. Pro zajištění jejich provozu jsme zaměstnali několik desítek lidí a pořídit jsme si museli rovněž techniku. Například v letošním roce jsme zakoupili pětadvacet terénních vozů,“ dodal mluvčí biskupství.
Není jasné, kde se bude rozhodovat o hradu a zámku
Mezi veřejností jsou podstatně známější spory někdejšího Řádu německých rytířů, respektive jeho nástupnické organizace České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě. Tyto pře se však už církevních restitucí netýkají, po krajském úřadu požadují celkem šest nemovitostí, mezi nimi bruntálský zámek či hrad Sovinec.
Hrad Sovinec na Bruntálsku.
„Kraj požadavky řádu od začátku odmítá,“ popisuje situaci náměstek hejtmana pro investice Jaroslav Kania (ANO). „Majetek byl na kraj převeden na základě zákona počátkem tisíciletí, nabyli jsme ho v dobré víře a považujeme se proto za oprávněného vlastníka.“
Soudy o nemovitostech ještě nezačaly rozhodovat a obě strany se nemohou shodnout ani na tom, kde by se spory měly projednávat. „V současnosti se řeší procesní okolnosti sporů. Zjednodušeně řečeno jde o bitvu právníků o to, který soud bude spory rozhodovat. Německý řád navrhl, aby jeho nároky neřešil Okresní soud v Bruntále, ale aby byly předány soudu v Praze. To však krajský úřad odmítá,“ dodal náměstek.
