Desetikilometrový úsek na východním okraji Prahy. I když je večer a provoz v ulicích je minimální, jízda má k plynulosti daleko. Průměrně každého půl kilometru stojí jeden semafor, ať už na křižovatce, nebo u přechodů pro chodce.
Na deseti ujetých kilometrech jich je dvaadvacet. Na osmi z nich svítí červená, i když v šesti případech naskočí zelená vteřinu po zastavení. Pražské semafory jsou totiž takto nastavené. Zřejmě zareagovalo čidlo, i když není lehké se s ním sladit.
Čidla a řidič si nerozumějí
Semafory zpomalují řidiče ve vylidněných městech i v noci.
Města v Česku jsou v posledních letech doslova „přesemaforovaná“. Třeba v Plzni je 93 světelných křižovatek, v Brně 151 a každým rokem přibývají. Plynulosti dopravy to příliš neprospívá a je jasné, že když mají řidiči pocit, že někde neustále stojí zbytečně, jinde pak mají tendenci spěchat a třeba i porušovat předpisy.
V Praze je nyní 659 míst se semafory, zhruba ve čtvrtině případů se jedná o přechody pro chodce. Podle Barbory Liškové z pražské Technické správy komunikací – městské firmy, která má semafory v Praze na starosti, jich 85 procent funguje nonstop a jen 15 procent v noci bliká žlutě. Lišková doplnila, že nepřetržitý provoz semaforů je požadavkem policie kvůli bezpečnosti.
MF DNES oslovila i šéfa pražské dopravní policie Jiřího Duška, který s otázkami odkázal na mluvčí. V budoucnu by však Praha měla vypínat světel na noc víc. „Technická správa dlouhodobě podporuje opětovné zavádění omezeného provozu signalizací v Praze a po mnoha jednáních našla ze strany magistrátu akceptovatelné řešení pro schválení omezeného provozu,“ doplnila Lišková.
V některých městech včetně Prahy přecházejí semafory na noc do takzvaného „celočerveného“ režimu. V praxi to vypadá tak, že standardně na nich svítí na celé křižovatce červená. Když přijede auto, semafor mu dá zelenou, pokud nekoliduje s příjezdem jiného vozu.
Jenomže jak vysvětluje Petr Vomáčka z Autoklubu ÚAMK, řidiči dost často o čidlech nevědí nebo si s nimi „nerozumějí“.
„Člověk musí stát přímo na určitém místě, aby ho kamera u křižovatky zaznamenala a dostal zelenou. V zahraničí už zkušení řidiči tento systém znají a třeba na chvíli zpomalí. Dojedou akorát na zelenou. Zastavit nemusí,“ vysvětluje Vomáčka.
Problém je v tom, že takovou křižovatku nelze projet povolenou padesátkou, i když by ji situace umožňovala. To semafory člověka zpomalí. Pražské semafory spíše umožní „zelenou vlnu“, když jedete mezi 30 a 40 kilometry v hodině.
Teplická semaforová ulice
Druhé největší město Brno má v ulicích zmiňovaných 151 semaforových křižovatek, tedy čtyřikrát méně než Praha. I tady naprogramovali některé semafory na noc na takzvaný „celočervený režim“.
Mluvčí firmy Brněnské komunikace Vladimíra Navrátilová však ujišťuje, že pokud člověk dodržuje za tmy povolenou rychlost, tak by ho semafor omezit neměl. „Jestliže tady jede řidič povolenou rychlostí, plynule světelný signál přejde do signálu volno, do zelené,“ uvedla Navrátilová. Kdo poruší předpisy, tomu zůstane červená.
Pokud jde o hustotu semaforů na jednom úseku, nejvíc jich MF DNES našla v severočeských Teplicích. Bylo jich devět na jednom kilometru v Alejní ulici a okolí. Redaktor ráno musel zastavit před většinou z nich. Nemusí jít ani o křižovatky. V Teplicích je poměrně dost přechodů, kde chodec zmáčkne tlačítko, řidiči naskočí červená. Teplický primátor Jaroslav Kubera už dříve MF DNES potvrdil, že jde o záměr, aby se doprava ve městě zpomalila, na druhou stranu Teplice neprovozují žádné radary a nepokutují řidiče za rychlost.
