Lidé dali najevo názor či emoce v takzvaných pocitových mapách, ve kterých vyznačili místa a oblasti, jež jsou podle nich rizikové, neatraktivní nebo kde se naopak cítí velmi dobře. Šlo o největší výzkum svého druhu v České republice.
„Dělali jsme podobné výzkumy v několika desítkách měst v České republice a ten olomoucký je zatím největší. Překvapilo mě, že se do tvorby pocitové mapy zapojilo tolik obyvatel,“ sdělil Jiří Pánek z Katedry rozvojových studií Univerzity Palackého v Olomouci.
Během loňského prosince a letošního ledna v pocitových mapách 2 245 lidí vyznačilo elektronicky anebo přímo na papíře na základě otázek Pánkova týmu například nejpříjemnější, neatraktivní či přímo nebezpečná zákoutí, která v Olomouci znají.
Do plánu krajského města zakreslili také místa, kde by se měla zlepšit hromadná doprava, anebo ta, jež by se do budoucna měla rozvíjet. Celkem se v olomouckých pocitových mapách objevilo přes 27 tisíc lokalit.
Chrámy a náměstí versus tržnice, nádraží a podchody
Příjemně se respondenti cítí například v rozlehlých parcích. „Ovšem úplně nejvíc hlasů zde získalo Horní náměstí, poté svatováclavský dóm a jeho okolí, Dolní náměstí, oblast kolem chrámu svatého Michala a kolem baziliky na Svatém Kopečku, ale také nově otevřené rozárium či nákupní Galerie Šantovka,“ vypočítal Pánek.
V kolonce nepříjemných či neatraktivních lokalit skončilo mimo jiné hlavní nádraží a jeho okolí, tržnice a tamní staré autobusové nádraží a také podchod u autobusového nádraží pod vnitřním obchvatem města v Hodolanech či dlouhé roky zpustlé Jihoslovanské mauzoleum v olomouckých Bezručových sadech, ve kterém jsou uloženy ostatky více než tisíce vojáků.
Vedle toho se vědci z Katedry rozvojových studií již několik let i pomocí pocitových map věnují otázce, kde se lidé v Olomouci necítí bezpečně.
„Je to náš dlouhodobější výzkum, tradičně vyskakují stejná místa. Vlakové nádraží a okolí, podchod v Hodolanech, parky - ovšem ty spíše v noci - nebo oblasti, kde se často shromažďují bezdomovci či lidé konzumující alkohol na veřejnosti, například před supermarkety,“ doplnil Pánek.
O výsledky výzkumu už se zajímá i radnice
Vlakové nádraží Olomoučané v pocitových mapách zakreslili také při dotazu na místa, která by se měla do budoucna ještě rozvíjet. „Především se pak jedná o pozůstatky průmyslových oblastí v širším centru města. Konkrétně jde o areál naproti atletického stadionu, ulici Šantova, zónu mezi Baumaxem a Moravou či volnou plochu vedle Moravské vysoké školy, kde bývají cirkusy,“ uvedl Pánek.
Kromě počtu lidí, kteří se v Olomouci do vyplňování map pustili, ho překvapilo, že se o výzkum zajímá i radnice. Ta výsledky podle Pánka zakomponuje do nového strategického plánu rozvoje města pro období 2017 až 2023.
„První výsledky jsme městu už předali. Nyní řešíme finální podobu kartografických výstupů s tím, že finální výsledky budou předány do konce března,“ řekl Pánek.
Podle náměstka olomouckého primátora Aleše Jakubce pocitové mapy poslouží zpracovatelům strategického plánu i jako přesné podklady pro určení konkrétních problémů města. U Pánkova výzkumu vyzdvihl přehlednost. Mapy Jakubec plánuje využít především při komunikaci s lidmi.
„Při veřejných projednáváních je můžeme veřejnosti ukázat a názorně říct, přesně tady je to a to potřeba vyřešit a dál prodiskutovat. Můžeme na nich ukázat, že například tady se na daném problému shodlo více než dva tisíce lidí,“ plánuje Jakubec, na magistrátu pod něj spadá odbor koncepce a rozvoje. Strategický plán, jenž má také přinést návrhy řešení neduhů města či jeho vizi pro rok 2030, bude podle něj hotový nejpozději na jaře 2018.
