Ruská federální vězeňská služba se na počátku března pochlubila, že registruje nejnižší počet trestanců od pádu Sovětského svazu. V ruských kriminálech je jich dnes přibližně 626 000, z toho 49 000 žen, uvedla agentura TASS. Bližší pohled však ukazuje, že k oslavám zdaleka není důvod.
Z nedávno zveřejněné statistiky Rady Evropy za rok 2015 vyplývá, že v Rusku na 100 000 obyvatel připadá 439,2 trestanců. Za posledních deset let se tento ukazatel snížil o 23 procent, stále je však čtyřikrát vyšší než evropský průměr (115 vězňů na 100 000 obyvatel).
Nutno podotknout, že v celosvětovém žebříčku je Rusko až na desátém místě a například Spojené státy jsou na tom s číslem 693 ještě o něco hůře. V Česku připadá na 100 000 obyvatel 197,7 vězňů.
Míra vězněných lidí podle počtu trestanců na 100 000 obyvatel.
Ruské věznice vedou i v úmrtnosti vězňů. Podle posledních údajů z roku 2014 v nich zemřelo 4 097 lidí, z toho desetinu tvořily sebevraždy. Na 10 000 vězňů připadá 61,1 úmrtí, což je dvakrát více než evropský průměr. Vrazi představují 27,8 procenta ruských vězňů, čtvrtina trestanců byla odsouzena za drogové zločiny. Poměr vrahů je vyšší jen v Albánii (39,4 procenta), evropský průměr činí 13,2 procenta.
Ruský vězeňský systém je sice v rámci Evropy nejnákladnější (v roce 2014 jeho rozpočet činil v přepočtu 5,44 miliard eur), vězeňská správa však za živobytí jednoho vězně denně průměrně utratí skoro nejméně z porovnávaných zemí: 22,5 eura. Pro srovnaní: hůře jsou na tom v rámci Evropy vězni v Gruzii (5,66 eura) či Moldavsku (7,38 eura). Naopak v Norsku a Švédsku tato částka dosahuje 348, respektive 353 eur.
„Gulag stále prosperuje“
Zatímco Skandinávie investuje do převýchovných programů, v Rusku milionové částky končí v kapsách zkorumpovaných úředníků. Svědčí o tom například skandál kolem stavby věznice Kresty-2 v Petrohradě, která stála více než 12 miliard rublů (přes pět miliard korun). Největší a nejmodernější ruská věznice, která pojme až 4 000 vězňů, měla být hotova roku 2015, její otevření je však stále v nedohlednu.
Minulý víkend Rusové zatkli bývalého ředitele hlavní dodavatelské firmy Viktora Kudrina. Podle vyšetřovatelů se dopustil zpronevěry ve výši 56 milionů rublů (asi 25 milionů Kč) a agenti tajné služby ho zadrželi krátce před odletem do ciziny. „V každém případě Kudrina zavřeme do Krestů. Ať pozná, jaké je to sedět v rozpadávajícím se vězení, kde je spousta problémů,“ uvedl podle ČTK mluvčí vězeňské správy.
Experti soudí, že situace v ruských kriminálech se ani přes oficiální prohlášení o úbytku trestanců příliš nelepší a nic na tom nezměnila ani amnestie vyhlášená při příležitosti 70. výročí vítězství ve druhé světové válce. Hlavním problémem je podle odborníků fakt, že vláda nemá jasnou strategii pro reformu vězeňského systému.
„Vězeňský systém zůstává autonomní organizací, která se nehodlá měnit a pouze vyžaduje další a další finance, řekl Vědomostem Sergej Petrjakov, ředitel lidskoprávní organizace Zóna práva. „Vlna případů mučení v trestaneckých koloniích ukazuje, že systém GULAG stále funguje a prosperuje,“ odkázal na stalinský systém koncentračních a pracovních táborů.
Odborníci se shodují, že největším problémem ruského vězeňského systému je počet trestanců. Někteří z nich proto navrhují udělovat více alternativních trestů a změnit metody boje s narkotiky.
„Dnes za přechovávání narkotik k osobní potřebě prakticky vždy padne trest odnětí svobody. To však neodpovídá společenskému nebezpečí zločinu,“ vysvětluje právní expert z Evropské univerzity v Petrohradě Vladimir Kudrajvcev a doporučuje, aby soudy v budoucnu rozhodovaly podle množství účinné látky.
„Druhým příkladem jsou hospodářské zločiny. Pokud přejdeme na princip ‚ekonomický zločin - ekonomický trest‘, můžeme podstatně ulehčit zatížení věznic a zároveň neohrozíme občany dbalé zákona,“ domnívá se Kudrajvcev. Podle jeho odhadu by tato opatření během dvou let snížila osazenstvo ruských věznic o 15 až 20 procent.
