Před necelými 21 lety zahrál na zaplněném Dominikánském náměstí. A nebyl to obyčejný koncert. Jeden z otců rock’n’rollu podpořil 28. května 1996 Občanskou demokratickou alianci (ODA) v kampani – jen tři dny před volbami do Sněmovny. „Berry byl opravdu velmi nevyzpytatelný a složitý člověk,“ říká Milan Šimáček, který kampaň pro ODA na jižní Moravě organizoval a koncert americké hvězdy domlouval.
Na brněnské vystoupení hudební legendy podle něj nejde zapomenout. Charizmatický showman od začátku věděl, že zahraje na podporu politické strany. „Než jeho agent podepsal smlouvu, musel jsem Berrymu předložit třístránkový elaborát o zdejší politické situaci,“ vzpomíná Šimáček.
Do samotné smlouvy si prosadil, že chce na letiště přistavit speciální mercedes. „Šlo o model, který ale pro Evropu nebyl dostupný, prodával se jen v Americe. Tak jsme mu místo toho sehnali nějaké BMW sedmé řady,“ popisuje Šimáček.
Volba auta byla úzce provázána s dalším bodem. „Z pražské Ruzyně k brněnskému hotelu Voroněž si přál řídit sám a za každou ujetou míli jsme mu museli zaplatit jeden dolar. Ale po tom, jak zaparkoval, jsem vůbec nechápal, jak mohl dojet bez nehody,“ směje se Šimáček.
Kromě koncertu se měl mág elektrické kytary objevit také na tiskové konferenci po boku jihomoravského lídra a místopředsedy strany Vladimíra Dlouhého. Jenže Chuck Berry se před novináře nedostavil. „Spí,“ omlouval ho pak nynější prezident Hospodářské komory ČR s tím, že zpěvák je překvapen velkou pozorností a musí si před vystoupením odpočinout.
Skvělý muzikant. A levný
I přesto však na něj Dlouhý dnes vzpomíná jen v dobrém. „Choval se jako profesionál. Vybrali jsme ho, protože to byl skvělý muzikant – a navíc levnější než nejpopulárnější rockové a popové hvězdy. Mohl oslovit i starší generaci a hlavně byl ochotný do Brna přijet,“ usmívá se uznávaný ekonom. „Když na to teď vzpomínám, cítím se o těch 21 let mladší. Moje nejoblíbenější píseň od něj je jednoznačně Johnny B. Goode,“ jmenuje song z roku 1958, který patří mezi nejznámější rock’n’rollové pecky vůbec.
Kdo pozoroval mistra při práci, dodnes na to vzpomíná. Zvukovou zkoušku chtěl Berry jen pro sebe, souhru s doprovodnými muzikanty ladil až těsně před koncertem. „Otevřel pouzdro vystlané rudým sametem, obřadně sundal hedvábný šál ze své slavné červené kytary Gibson Memphis, láskyplně ji pohladil, naladil a byl připravený hrát,“ nostalgicky popisuje Šimáček.
Neznámá předkapela Chinaski
Doprovod si Berry najal ze zahraničí. „Bylo nám líto, že neoslovil Čechy, zahráli bychom to jistě líp,“ tvrdí Zdeněk Kluka z brněnské rockové skupiny Progress 2, která v kampani na podporu ODA také vystupovala. „V půlce koncertu se naštval a vykázal baskytaristu z pódia, protože zahrál něco špatně. Nikdy předtím ani nikdy potom jsem nic podobného nezažil,“ vzpomíná.
Hudební průkopník Berry pak předvedl své typické pohyby a písně jen za doprovodu bubeníka. „Bez basy to znělo zvláštně, nebyli jsme na to zvyklí, ale on si řekl, že to bude lepší. Nemohl jsem si koncert nechat ujít. Takovou legendu jsem musel vidět naživo. Byla to hudba mého dětství, dodnes z toho mám obrovský zážitek,“ říká Klukův kolega z kapely Pavel Váně.
A rozhodně není sám. „Na přímluvu už také zesnulého Radima Hladíka jsem tehdy vzal jako předskokany ještě relativně neznámou skupinu Chinaski. Vyšla jim první deska, kterou znal málokdo,“ hlásí další unikát Šimáček.
A ODA? Přestože dnes je na okraji zájmu voličů, Berryho koncert jí tehdy možná pomohl. Jako v jediném velkém městě získala strana v Brně přes deset procent hlasů. Celkový výsledek 6,5 procenta ji katapultoval do Sněmovny.
